Do boje s monstry a příšerami

Sapkowski_RozcestiKrkavcu
Někdy autor hned napoprvé vytvoří postavu, která se stane základem legendy. To je na jednu stranu snová situace, ale zároveň i závazek, z něhož se lze jen obtížně vyvázat. Občas by mohlo situaci vyřešit nevratné ukončení příběhu. Jenže když čtenáři chtějí, nezbývá než se vrátit na samotný začátek.

Poslední zářijový den roku 2025 přinesl evropskou premiéru nejnovějšího literárního počinu Andrzeje Sapkowského Rozcestí krkavců (Rozdroże Kruków, v Polsku vydáno už roku 2024). O české vydání se postaralo nakladatelství Leonardo. Překlad připravil Stanislav Komárek, ilustrace jsou dílem Jany Komárkové.

Přestože se polský spisovatel Andrzej Sapkowski pustil do řady projektů, čtenáři jeho jméno nejčastěji spojují s příběhy dnes už kultovního Zaklínače. Ve snaze vymanit se z hranic vlastního úspěchu se autor na počátku tisíciletí začal s Husitskou trilogií, jejíž první díl Narrenturm vyšel roku 2002 (česky 2005). Následovali Boží bojovníci (Boży bojownicy, 2004; česky 2010) a Lux perpetua (2006; česky 2008). Dalším pokusem o změnu prostředí byl román Zmije (Żmija, 2009; česky 2011), který si bere na mušku jeden z mnoha válečných konfliktů na území Afghánistánu. Jenže svět stále touží po Zaklínači – ať už se to autorovi líbí, nebo ne. A tak po více než desetileté pauze přichází Rozcestí krkavců.

Kdo je ale vlastně Zaklínač? Postava jménem Geralt se objevila poprvé ve stejnojmenné povídce z roku 1986 a stala se základem legendárního hrdiny s bílými vlasy, jehož úkolem je chránit lidi před příšerami. Zaklínačem se však člověk nerodí – stává se jím díky náročnému výcviku a magickým mutacím. Hlavní linii Zaklínačské ságy tvoří osm knih: Poslední přání (Ostatnie życzenie, 1993, česky prvně 1999), Meč osudu (Miecz przeznaczenia, 1992, česky prvně 2000), Krev elfů (Krew elfów, 1994, česky prvně 1995), Čas opovržení (Czas pogardy, 1995, česky prvně 1996), Křest ohněm (Chrzest ognia, 1996, česky prvně 1997), Věž vlaštovky (Wieża Jaskółki, 1997, česky prvně 1998), Paní jezera (Pani Jeziora, 1999, česky prvně 2000) a s velkým odstupem Bouřková sezóna (Sezon burz, 2013, česky prvně 2014). Poslední zmíněná kniha stojí částečně mimo hlavní dějovou osu – a Rozcestí krkavců jde ještě dále: vrací se úplně na začátek Geraltovy cesty, kdy se teprve stává zaklínačem a bojuje nejen s monstry, ale i s lidmi.

Přesně v duchu této premisy se kniha prezentuje. Namísto kompaktního románového celku staví na kratších epizodách, které by ve většině případů obstály i jako samostatné povídky. Přesto Geralt nepůsobí ztraceně ani bezcílně – Sapkowski i zde udržuje jemně skrytou dějovou linii. Spojovacím článkem je postava záhadného, zkušeného zaklínače Prestona Holta, který mladého Geralta hned na začátku zachrání od šibenice a následně s ním uzavírá nepsanou dohodu o spolupráci. Geralt pak putuje světem, bojuje s příšerami, kletbami i lidmi, kteří ho najímají – a téměř vždy se snaží vykroutit z placení slíbené odměny. Opakujícím se motivem je i nedůvěra vůči mladíkovi s mečem, jenž ještě nenese přezdívky „Bílý vlk“ ani „Řezník z Blavikenu“. Dokonce i označení „Geralt z Rivie“ se teprve rodí – a Sapkowski s tímto motivem v dialozích rafinovaně pracuje.

Rozcestí krkavců nepřichází bořit mýty ani přepisovat uzavřenou ságu. Nabízí však příjemnou dávku nostalgie pro ty, kteří Geraltovu cestu sledují – ať už prostřednictvím knih, počítačových her nebo seriálů. Pro nové čtenáře pak může být ideálním vstupním bodem do světa Zaklínače, nejen díky chronologickému postavení, ale i proto, že umožňuje sledovat Geraltův vývoj jako osobnosti – se všemi chybami, přehmaty i úspěchy. To vše podtrhuje Sapkowského typicky svižný styl, postavený na krátkých dialozích a úsporném, přitom výrazném jazyce.

Brožované vydání o 280 stranách kapesního formátu obsahuje 23 kapitol doprovázených černobílými ilustracemi. Každá kapitola je uvedena citátem – buď ze světa Zaklínače, nebo z našeho vlastního. Kniha vyšla také v elektronické podobě a jako audiokniha (Tympanum, interpret Martin Finger). Na rok 2026 je plánována i vázaná edice.

Fenomén Zaklínače si o filmové zpracování přímo říkal. Nejprve se jej ujali Poláci – třináctidílný seriál z roku 2002 se o dva roky později dostal i na české obrazovky. Z hlediska souvislostí a kontinuity působí podle mého názoru srozumitelněji než pozdější americko-polská adaptace Netflixu (od roku 2019), která sice nabízí velkolepější vizuální stránku, ale pro znalce předlohy může v mnohém „skřípat“. Ostatně i představitel Geralta Henry Cavill opustil natáčení po třetí sérii – právě kvůli nespokojenosti s tím, jak se seriál od původních knih odchýlil.

Ať už patříte k fanouškům fantasy, nebo prostě máte rádi dobrou – a především kultovní – literaturu, Rozcestí krkavců by vám nemělo uniknout. Zaklínač možná vznikl jako výplod fantazie, ale ve skutečnosti je našemu světu podobnější, než bychom si přáli. Jen ta monstra a příšery kolem nás nemají rohy ani tesáky – zato ostré jazyky, absenci morálky a neutuchající hlad po osobním prospěchu. Možná by se nám nějaký ten zaklínač přece jen hodil. Co myslíte?

Doporučení:
Share

Související knihy

zobrazit info o knizeZaklínač IX.: Rozcestí krkavců

Sapkowski, Andrzej

Leonardo, 2025

Napsat komentář