Když se řekne fantasy, většina lidí si představí elfy, trpaslíky a magii. Mnozí si vzpomenou na slavná jména jako J. R. R. Tolkien, Terry Pratchett nebo Neil Gaiman. Málokoho však napadne pojem věda.
Není se čemu divit, protože jde o přístupy zdánlivě naprosto neslučitelné. Zatímco věda se snaží exaktně popsat a pochopit reálný svět, žánr fantasy je založený na bezbřehé představivosti a dovoluje v podstatě vše. Přesto si některé vědecké poznatky v ničem nezadají s těmi nejdivočejšími příběhy. Čímž bych se vrátil k otázce z úvodu: Co mají společného chilli paprička a Drakorozený?
Pokud nevíte, kdo vlastně ten Drakorozený je, nezoufejte. Jde o hlavní postavu videohry jménem Skyrim, ale to pro náš příběh není až tak podstatné. Postačí vám, když si jej představíte jako severského hrdinu a jako člověka nesoucího na bedrech osud světa. Jen on totiž dokáže zabíjet duše draků, kteří právě zahájili invazi do světa lidí a elfů.
Keřík chilli papriček nemá tak vznešené cíle. Tak jako vše živé se snaží přežít dost dlouho, aby se mu podařilo zplodit další generaci po čertech pálivých potomků. Tady se dokonce od Drakorozeného ještě více vzdaluje. Zatímco ten proti létajícím stvůrám bojuje, paprika jejich pomoc při dosahování svého cíle vyhledává – k šíření semen totiž potřebuje ptáky.
Vztah paprik s ptáky je oboustranně prospěšný. Opeřenci se nabaští šťavnaté dužiny a rostlina dostane svá semena do žaludku roznašeče, který je se svým trusem zanese velmi daleko a současně je při konzumaci svým zobákem nepoškodí tolik jako zvířata se zuby. Jak ale docílit toho, aby papričky jedli jen ptáci, a ne savci? Podobně jako Drakorozený našly rostliny odpověď na svůj problém v prastarém vědění.
Zatímco videoherní hrdina se musel uchýlit ke svitku v kostěné tubě, paprika se spolehla na vědění mnohem obsáhlejší, přesto úhledně smotané do malé dvoušroubovice. Na genetickou informaci. Nenašla tam sice polohu mocného meče, zato objevila recept na molekulu kapsaicin, která jako zázrakem vyvolává u téměř všech savců při pozření pocit hořících útrob.
Jak je ovšem možné, že kapsaicin takto působí od myši po velrybu stejně? Zkrátka se váže na receptor, který má v těle většina obratlovců. U linie, ze které vycházejí ptáci, však došlo v průběhu evoluce k jeho mírnému pozměnění a kapsaicin se na něj tedy navázat neumí.
Úžasné na tom je, že papriky produkující kapsaicin se vyvíjely před 10–20 miliony lety, v době, kdy například medvědi získávali nám známou podobu. Receptor, na nějž kapsaicin útočí, měli naši předkové v tělech už před 400 miliony lety, ještě předtím, než z moře vylezli na souš.
Papriky tak využily skutečně pradávné slabiny savců a zdá se, že nakonec zvítězily. Tedy alespoň do okamžiku, než přišel člověk a řekl si, že požár v dutině ústní je vlastně príma.
Příběh o Drakorozeném nejspíš vznikl zcela bez jakýchkoliv myšlenek na papričky. Přesto si troufáme tvrdit, že příběh o keříku, který se rozhodl chránit své plody s využitím informace staré 400 milionů let, je jistým způsobem epičtější. A fakt, že se díky své pálivosti chilli papričky omylem staly vítanou pochutinou pro dočista jiné roznašeče semen, než původně zamýšlely – pro nás lidi –, mu dodává ještě tu pomyslnou třešinku na dortu. Věda zkrátka ukazuje, že zajímavé příběhy najdeme všude kolem nás – s detaily tak fascinujícími, že přímo vybízejí k tomu, aby na nich někdo postavil svůj skvělý fantaskní svět.

obrázek: Bethesda Game Studios

Anna a Jiří Kouřilovi

Anna i Jiří se narodili v roce 1997 na malebné jižní Moravě. Poprvé se setkali v gymnaziální třídě; patřili do stejné skupinky knihomilných podivínů scházejících se v místní čajovně a rokujících o smyslu života a vesmíru.

Ona diktovala pohádky ještě dřív, než sama uměla číst a psát. On napsal první povídku, až když na ni chtěl udělat dojem – a na první dobrou vyhrál literární soutěž. Tak se vzali. Nyní krom práce vychovávají dítě, pěstují víno, sbírají komiksy, ochotničí a společně píšou.

Do svých děl oba promítají to, co mají rádi – lékařka Anna medicínu, folklór a mytologii a zemědělský analytik Jiří environmentalistiku, historii a geografii. Anna obstará většinu psaní, Jiří většinu worldbuildingu. Rádi pracují s klišé, která obracejí naruby, a snaží se o tvorbu komplexních světů, v nichž je stále co objevovat.

Související knihy

Kouřil, Jiří – Kouřilová, Anna

Mystery Press, 2025