Kniha pojednává o čtyřech marxisticko-leninských historiografiích ve třech zemích reálného socialismu: v Polsku, Československu a Německé demokratické republice. Autor svůj výklad neomezuje jen na prudké změny, ke kterým v nich docházelo, ale zajímá ho především otázka tradice národní historiografie. Udržuje si odstup od revolučních manifestů i návrhů institucionálních a metodologických změn a spíše si klade otázky: Jaký vztah měli čeští, slovenští, polští a východoněmečtí historici, označující sami sebe za marxisty, k dominantním národním diskurzům o minulosti? Nakolik dokázali romantické schéma národních dějin podrobit marxistické reinterpretaci? Když dnes sledujeme, jak se v prostředí střední a východní Evropy formuje historická politika a jaké memory wars se zde svádějí (Česko nevyjímaje), měli bychom znát dějiny tohoto nejodvážnějšího a nejdůsledněji realizovaného pokusu o ovládnutí minulosti. Už jen proto, abychom poznali, kdy nás tato minulost začne dohánět.

Na prvním místě má být národ

Marxistické historiografie ve střední a východní Evropě
Autor: Maciej Górny
Přeložila: Michala Benešová

Počet stran: 616
Vazba: vázaná
Formát: 160×240 mm
ISBN: 978-80-200-3516-5
Doporučená cena: 895 Kč

Knihu Na prvním místě má být národ vydalo nakladatelství Academia.

Ukázka z knihy

Na českých i slovenských územích měla válka zcela jiný průběh než v Polsku a odlišné byly i dopady na historiografii. České univerzity sice v době okupace nefungovaly, historici však mohli dál pracovat a publikovat, v činnosti pokračovala také Česká akademie věd a umění (ČAVU). Několik historiků bylo zavražděno nebo umučeno v koncentračních táborech. Paradoxně se jako větší ukázaly ztráty, k nimž došlo bezprostředně před válkou nebo po ní. V roce 1937 zemřel jeden z nejvýznamnějších českých historiků, Josef Pekař; ve stejném roce odešel i jeho rival ve sporu o smysl českých dějin, první československý prezident Tomáš Garrigue Masaryk, který sice nebyl historik, ale rád se k české historii vyjadřoval a formoval postoje mnoha českých badatelů. V roce 1945 zemřel Kamil Krofta, propuštěný z Terezína, a sebevraždu spáchal Josef Šusta obviňovaný horlivým „vlasteneckým veřejným míněním“ z kolaborace s Němci. Takto přišla česká historická věda nejen o zasloužilé badatele, ale i o kandidáty na vůdčí osobnosti, jež mohly – podobně jako v Polsku Tadeusz Manteuffel nebo Stanisław Lorenz – působit jako reprezentanti světa vědy ve vztahu k vládnoucí moci.

Můžete si přečíst kompletní ukázku.

O autorovi

Maciej Górny je historik a profesor na Historickém ústavu Tadeusze Manteuffela Polské akademie věd ve Varšavě. Zajímá se o dějiny střední a východní Evropy v 19. a 20. století a o dějiny vědy. Psal o marxisticko-leninské historiografii regionu po roce 1945, o zapojení vědců do politiky a politiků do vědy a o paměti. Spolu s Włodzimierzem Borodziejem vydal dějiny „dlouhé“ první světové války ve střední a východní Evropě. Snaží se prezentovat složité, vážné a smutné záležitosti poutavým, ba i humorným způsobem. V takových chvílích slabosti píše pro „Gazeta Wyborcza“, „Frankfurter Allgemeine Zeitung“ nebo „Przegląd Polityczny“. Za svou knihu „ Matka vynálezů. Jak nám velká válka uspořádala životy “ získal cenu KLIO 2025 v kategorii autor – za individuální přínos k popularizaci historie.

Zdroj informací: Wydavnictvo Agora

---

Nakladatelství Academia vzniklo v roce 1953 původně jako nakladatelství Československé Akademie věd. Název Academia nese od roku 1966. Academia vydává původní vědecké monografie a práce českých vědců, díla klasiků vědy, překlady zahraničních autorů, populárně naučnou literaturu, literaturu faktu, encyklopedie, slovníky, jazykové učebnice, příručky a vysokoškolské učebnice, ale také kvalitní českou i překladovou beletrii. V nakladatelství dále vychází populárně naučný časopis Živa.

Související knihy

Na prvním místě má být národ
Marxistické historiografie ve střední a východní Evropě

Górny, Maciej

Academia, 2025