Šokující, ohavné a „nelidské“ – takové přívlastky dostávalo skalpování čili trofejní zvyk zbavující nepřítele jeho vlasů i s různě velkou částí kůže z hlavy. Obsáhlá knižní monografie pojednává o dlouhé historii skalpáže se zvláštním důrazem na nativní, indiánské kultury Severní Ameriky. Ovšem není to jen americký fenomén. O skythském skalpování v Eurasii psal již antický Hérodotos před 2500 lety a jeho přesné až „etnografické“ svědectví potvrzují osteologické doklady z Altaje (Pazyryk) či ze Sibiře (Ajmyrlyg). Skalpové trofeje se kdysi braly i v Evropě – stopy odnětí kadeří nese třeba už pravěká dětská lebka z dánského močálu (Dyrholmen) či ze Švédska (Alvastra). Zmínky o skalpování – též jako extrémním trestu – najdeme i ve starověkých a raně středověkých textech. V nativní Americe bylo odnětí vlasů či braní trofejních hlav významným činem z řady důvodů (doklad vítězství, magie, rituály), a to jak v předkontaktním období (což dokládají archeologické nálezy o stáří tisíc let i více), tak po příchodu Evropanů, kteří vyhlásili odměny za indiánské skalpy, a stimulovali tak rozvoj skalpovací praxe.
Bohatě ilustrovaná kniha osvětluje významy skalpování i lovu hlav a lebek v původním prostředí, ale všímá si rovněž dnešní etiky vystavování takových „artefaktů“ a také odrazů v kultuře a popkultuře: ve filmech, mayovkách, románech či komiksech. Od roku 1906, kdy Georg Friederici vydal disertaci o skalpování, jde o světově nejucelenější práci.

Dějiny skalpování

Zakrvácené kštice, trofeje a významy
Autor: Martin Rychlík

Počet stran: 400
Vazba: vázaná
Formát: 210×265 mm
ISBN: 978-80-200-3654-4
Doporučená cena: 795 Kč

Knihu Dějiny skalpování vydalo nakladatelství Academia.

Ukázka z knihy

Georg Friederici, jenž se historii americké skalpáže zevrubně věnoval, datuje nejranější, byť jen strohý zápis skalpování („odříznutí kůže z celé hlavy“ – údajně i s obličejem, vlasy a vousy) do roku 1520, kdy se s tímto indiánským zvykem prý setkala výprava nešťastníka Francisca de Garay v Mexiku při cestě do Pánuca. Byl přisouzen Čičimékům (obecnější exoetnonymum). Někteří autoři se zmiňují o Huastécích, indiánech, kteří chránívali vysoké mezoamerické kultury před nájezdy ze severu a „stahovali skalp spolu s kůží z tváře svých obětí, jak ukazují i hliněné nádoby“; patrně měl takové trofeje vyčiněné z hlav Španělů spatřit v jejich svatyních i Hernán Cortés, jenž v dopisech popisuje, že „našli kůže s tvářemi, které bylo možné ještě rozeznat“. (str. 132)

Podívejte se na celou ukázku.

O autorovi

PhDr. Mgr. Martin Rychlík, Ph.D. et Ph.D. (*1977) vystudoval etnologii i dějiny a teorii kultury na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze s diplomovou a rigorózní prací na téma tetování (2003 – summa cum laude, 2004) a magisterskou prací o industriální elektronické hudbě – o EBM (2006 – summa cum laude). V roce 2011 dokončil doktorské studium v Ústavu etnologie (Dějiny tetování: Návrat archaismu a hnutí Modern Primitives), kde do roku 2015 částečně působil jako odborný asistent. Disertaci o „domorodém umění“ (Antropologie umění: Etnoestetická studie s důrazem na preliterární a mimoevropské kultury) obhájil na Katedře teorie kultury FF UK (2014), kde přednášel i etnologii kulturních areálů (například Polynésie). V roce 2009 absolvoval stipendijní pobyt na University of Tokyo (komunikace vědy, profesor Osamu Sakura). V letech 2000 až 2006 pracoval jako redaktor v České tiskové kanceláři (ČTK), posléze v týdeníku Euro coby editor a reportér (2006 až 2010). Poté působil ve zpravodajském portále Česká pozice; od roku 2013 do září 2019 psal pro Lidové noviny (vysoké školství, věda, výzkum). Od října 2019 vede média Univerzity Karlovy a magazín Forum. Na Univerzitě Palackého v Olomouci se od ledna 2020 podílí i na výzkumném projektu Sinophone Borderlands. O dějinách tetování vydal dvě knihy (2005, 2014), uspořádal na toto téma pár výstav v Praze, Zlíně, Jihlavě či Boskovicích. Napsal několik studií o vlasech včetně monografie Dějiny vlasů (Academia 2018). Je ženatý, má čtyři děti: Lucii, Matyáše, Tadeáše a Elišku.

Zdroj informací: nakladatelství Academia

Nakladatelství Academia vzniklo v roce 1953 původně jako nakladatelství Československé Akademie věd. Název Academia nese od roku 1966. Vydává původní vědecké monografie a práce českých vědců, díla klasiků vědy, překlady zahraničních autorů, populárně naučnou literaturu, literaturu faktu, encyklopedie, slovníky, jazykové učebnice, příručky a vysokoškolské učebnice, ale také kvalitní českou i překladovou beletrii. V nakladatelství dále vychází populárně naučný časopis Živa. Tradiční cílovou skupinu produkce nakladatelství Academia tvoří vysokoškolští studenti, pedagogové a odborná veřejnost. V posledních letech také stoupá počet laických zájemců o populárně naučnou a uměleckou literaturu. Všechny publikace jsou proslulé profesionálním zpracováním – pečlivou redakční přípravou a kvalitní grafickou a tiskovou podobou. Splňují tak požadavky všech náročných zákazníků.

Související knihy

Rychlík, Martin

Academia, 2025