Knihu, kterou napsal Paul Johnson, vydalo v letošním roce nakladatelství Leda. Dílo nese název přízračný svému obsahu a to Intelektuálové.

Autor vydal již mnoho publikací, jenž se věnovaly převážně dějinám. Patří mezi ně například Dějiny 20. století či Dějiny židovského národa.

Paul Johnson je britský historik a novinář. Studoval v Oxfordu. Dosud napsal přes 40 knih a přispíval do mnohých periodik. Známým se stal díky své žurnalistické činnosti v 50. letech

V roce 2006 obdržel Presidential Medal of Freedom (řád svobody) od prezidenta George W. Bushe. Jeho syn Daniel Jonson je taktéž novinářem a zakladatelem časopisu Standpoint.

Autor ve svém nejnovějším počinu považuje intelektualismus za lidskou chorobu. A já po přečtení jeho díla bohužel souhlasím. Kritizuje nám známé učence 20. století, které ale za inteligentní vůbec nepovažuje. Lidé, kteří byli přesvědčeni, že rozumí všemu přes filosofii, ekonomii až k řádu světa, byli spíše sobci, kteří chtěli vládnout lidem, kterým kázali.

Na paškál si tak vzal oblíbené a slavné autory, jakými byli například Tolstoj, Ibsen či Hemingway, ale také samotný Marx – otec ideologického směru marxismu.

Tito lidé byli osobnostmi, za kterými šly davy. Byly to pilíře, na kterých chtěla společnost stavět. Dodnes obdivujeme jejich díla a považujeme je za génie. Ale oni vůbec nebyli těmi, za koho je měla veřejnost, či za koho je považujeme my.

Většina z nich milovala pravdu, ale pravdu s velkým P. Nezajímalo je, že aby dosáhli svého cíle a této velké PRAVDY, budou muset zalhat svým blízkým, lidem, kteří je obdivovali, či na lžích budou muset postavit celý svůj život. V sázku dávali všechno co měli i neměli.

Tyto osobnosti, ač oplývaly dostatkem peněz, se utápěly v dluzích a nebyly schopny vycházet s lidmi kolem sebe. I když bojovaly za masy, neuměly vyjít s individualitami. Ať to byly jejich ženy, děti, přátelé či služebné. Ve snaze zachránit celý svět, zapomněly právě na to nejdůležitější. Na svou rodinu, která trpěla. Zapomněly na to, jak se mají chovat ke svým bližním. Postrádaly soudnost a může se zdát, že neměly srdce. Věrnost jim nic neříkala, a tak podváděly své manželky s četnými milenkami a ty dál podváděly s dalšími ženami.

Tito muži nám dali mnoho. Čteme jejich geniální díla a přemýšlíme, jakými mohli být lidmi. Povětšinou nás čeká jen zklamání. Proto budoucí čtenáře upozorňuji, že už nikdy na svého oblíbence nebude nahlížet tak jako dřív.

Dílo bylo velice dobře zpracované. Autor má všechny informace v něm podložené a seznam použité literatury je opravdu obsáhlý. A podněcuje čtenáře k další četbě.

Není to ale rozhodně kniha, kterou by člověk mohl číst jako oddechovou. Mně osobně dělalo obtíže soustředit se na četbu, pokud jsem četla například ve vlaku. Doporučuji tak čtenáři, aby si uvařil kávu, pohodlně se usadil ve svém oblíbeném křesle a vychutnával neúspěchy úspěšných v tichu a klidu.

Související knihy

Johnson, Paul

Leda, 2012