O Dášence, ale hlavně o Pumprlíkovi

Tak vy neznáte Dášenčina Pumprlíka? Ale, ale.

A Dášenku znáte? Jak by ne – chodí přece do školy. Do mateřské – samozřejmě. Za několik měsíců půjde dokonce už do opravdické školy, kam nosí děti každé ráno aktovku na zádech, a v ní sešity, učebnice, pas­telky… A co ještě? Aha: svačinu.

Dášenka už je tedy veliká.

A Pumprlík? Pumprlík je malinkatý; tak malý, tak mr­ňavý, že je ze všech Pumprlíků, co jich na světě je, asi nejmenší.

Můžeme se podívat na kalendář, za kolik měsíců bude z Dášenky žačka první třídy:

• leden (to postaví spolu s Ninou v parku sněhuláka),
• únor (to bude s Ninou závodit, která z nich sjede na sáňkách rychleji z kopečku vedle parku),
• březen (to bude vyhlížet jaro),
• duben (to bude vítat jaro),
• květen (to bude s Ninou soutěžit, která z nich na­maluje nejhezčí obrázek sluníčka),
• červen (to bude pořád ještě ve školce),
• červenec (to bude na prázdninách u babičky v po­horské vesničce),
• srpen (stále ještě bude na prázdninách, protože je u babičky moc ráda)
• a pak už je v kalendáři září.

V září půjde Dášenka prvně do školy. Však ona se zima překulí, ze sněhuláka zůstane v parku jenom děravý hrnec, mrkev a osm uhlíků, sáňky budou odpočívat na půdě, rozkvetou stromy a bude jaro. A slunce bude hřát, jahody na záhonu zrát, to už přijde léto. Jablka, co vypadají jako skleněná, budou žloutnout, a jablíč­ka, co vypadají jako opravdová jablka, se začnou čer­venat, a to už…

To už bude první školní den.

Ale co Pumprlík?

Dášenčin Pumprlík má tři domy:

• velký dům z kaštanu,
• malý domek z bukvice
• a domeček z duběnky.

Měl ještě chatu z hrášku, ale ta se někam zakutálela a Dášenka ne a ne ji najít.

Máte taky svého Pumprlíka? Předpokládám, že ano.

A v jakém bydlí domě? Pumprlíci mívají nejrůznější obydlí, protože jsou nesmírně vynalézaví, ještě vynalé­zavější než vynálezci hodinek nebo lenošek. Málokdo z dětí se ovšem dospělým svěřuje s tajemstvím, kde jeho Pumprlík bydlí. Vím však, že třeba Nina má svého Pumprlíka ubytovaného v krabičce od zápalek. Jestli se mu v ní líbí, nevím, ale prý tam má i vlastní televizi, vlastně televizičku, tak snad je tam docela spokojený.

Pumprlík je u Dášenky celý den a celou noc, pořád.

Jenže ve dne spí – buďto ve svém větším domě z kaš­tanu, nebo v tom menším domku z bukvice, anebo v domečku z duběnky, jak kdy. Dříve někdy spával také v chatě z hrášku, ale jenom v létě, v zimě mu v ní bylo chladno. Nedivte se, copak se do hrášku vejdou kamna, aby si mohl zatopit? A ústřední topení mívají Pumprlíci málokdy, i když by jim na celý rok vystačilo půl brikety. Nebo dva kousky koksu.

Dášenka ještě svého Pumprlíka nikdy nikomu neuká­zala, ani své největší kamarádce Nině, ani menším ka­marádkám Kátě a Zuzance. A rodičům? Ani náhodou!

Svým kamarádkám o něm vyprávěla, ale tvrdila, že ho nemohou nikdy vidět, protože Pumprlíci ve dne spí a nikdo je nesmí budit.

Nina vážně přikývla: s jejím Pumprlíkem je to přece stejné.

Zato Káťa a Zuzanka byly trošíčku zelené závistí. Co se nasháněly, aby měly taky svého Pumprlíka, třeba jen jednoho dohromady! Vysypaly všechny peníze ze svého spořivého domečku (to Káťa) a ze spořivého te­lefónu (to zase Zuzanka) – mince malé i velké přitom zvonily jako rolničky. Napočítaly osm korun. Hned se s nimi vydaly do krámku paní Halířové, která měla na skladě všechno možné od zmrzliny po bůček (ale Pumprlíka ne!), pak do obchodu nazvaného Deset tisíc drobností (paní prodavačka vrtěla hlavou, nikoli, takovou drobnost nevedeme!), potom do obchodu s pejsky, kočičkami a rybičkami („Takové zvířátko jsem nikdy neviděl,“ tvrdil majitel. Prý: zvířátko! Nevzdělanec jeden!). Nakonec šly ještě do supermarketu, kde je přece k dostání skoro všecko. Tam se na Dášenčiny (menší) kamarádky dívali podezíravě, protože si mys­leli, že si z nich dělají legraci. Nebo švandu. Prosím vás, shánět v supermarketu Pumprlíka, kdo to jakživ viděl. Deset vajíček, krabicové mléko, chlazené kuře, punčochy, pastu na zuby – prosím, ale Pumprnikl, vlastně Pumprlíka?

Knihu Dášenka a Pumprlík vydalo nakladatelství Grada v edici Pohádkové čtení. Pokud vás ukázka zaujala, pokračujte ve čtení.

Knihy s logem GRADA vycházejí v České republice již od roku 1991. V její produkci jsou tituly s právní tématikou, knihy ekonomické, tituly z oblasti financí a účetnictví, manažerské tituly, psychologické, zdravotnické, knihy s počítačovou tematikou, o architektuře a stavebnictví, knihy technické z nejrůznějších oborů a profesí. Tuto pestrou škálu doplňuje i naučně odborná literatura, která nabízí řadu publikací s velkým záběrem pro denní praktický život.

Související knihy

Slabý, Zdeněk K.

Grada, 2015