Alespoň si to myslí čtenáři knih významné švédské autorky Camilly Läckberg (*1974), která je o tom ujišťuje již ve svém osmém románu s názvem Andělíčkářka, vydaným letos nakladatelstvím Motto. Na našich stránkách můžete najít recenze dílů Strážce majáku, Mořská panna, Elsyino tajemství i trošku netypické povídky Vražda s vůní mandlí.

Také v novém pokračování se čtenáři pustí do pátrání s dvojicí svých oblíbených manželských pátračů – detektivem Patrikem Hedströmem a spisovatelkou Erikou Falckovou – a poznají nové místo ve Fjällbace, ostrůvek Valö. Na něm se v roce 1974 odehrálo cosi zlověstného, co se nikdy nepodařilo objasnit. Uprostřed svátečního velikonočního oběda zmizela celá rodina ředitele chlapecké internátní školy pana Runeho Elvandera. V místnosti, v níž na stole ležel nedojedený oběd, byla pouze roční holčička Ebba. Nic se však nevypátralo a Ebba vyrostla u pěstounů.

Po tragické smrti svého syna se však rozhodla již dospělá Ebba s manželem Mårtenem vrátit do rodného domu a při jeho opravách zapomenout na své trápení. Jenže tím jen odstartovala sled prapodivných událostí, při nichž jí jde o život!

Co se stalo v roce 1974? Kam se poděla rodina zlého a panovačného Elvandera? Kdo usiluje o život Ebbě? Bude na Valö někdy klid a mír?

Pokud jste ctiteli Camilly Läckberg a jejího spletitého stylu psaní, pak můžete být spokojeni. Po povídce Vražda s vůní mandlí, která vybočila z celého cyklu jak ústřední postavou, tak celým konceptem, je Andělíčkářka opět románem, jak má být: velké množství postav, které vám zamotají hlavu, jakou že to roli hrají v případu, průhledy do dávné rodinné minulosti, napětím prosáklé vyvrcholení případu. Nezklamou ani členové vyšetřovacího týmu. Šéf Mellberg se opět projeví jako slon v porcelánu, který ale v závěru slízne smetanu mediálního úspěchu. Bohužel Martin, oblíbený Patrickův kolega, řeší víc než případ své soukromé trable.

Historické úryvky psané kurzívou začínají rokem 1908, kdy byla popravena „andělíčkářka“, a končí kritickým rokem 1974. Camilla  Läckberg  v nich dovedně propletla skutečná fakta s ryzí mystifikací a čtenář bude velmi překvapen, co vše se jí povedlo smíchat dohromady.

Pokud je román Andělíčkářka vaší první knihou této skvělé autorky, pak se při čtení obrňte trpělivostí a nechtějte vědět všechno hned. Její mistrovství tkví právě v tom, jak dovedně z malých kousíčků slepuje obraz celé tragédie.

Dávat dohromady informace o starých případech se podobalo skládání obrovské skládačky, kde už od začátku chybí důležité dílky. Erika však ze zkušenosti věděla, že pokud se bez ztracených dílků obejde a poskládá puzzle z těch zbylých, výsledný motiv bude dostatečně zřetelný. (str. 159)

Nejen Erika si skládá puzzle, i čtenář je autorkou nucen při čtení být neustále ve střehu a dosazovat střípky děje na správné místo. Jinak by se mohlo stát, že mu mnohé důležité unikne a v závěru sice dostane rozluštění tajenky, ale nezapadne mu do jeho vlastní vyluštěné křížovky.

Knihy Camilly Läckberg nejsou tedy příliš odpočinkovým čtením, ale vždy mají v sobě ukryto víc, než je vidět na povrchu. Andělíčkářka odhaluje, jak těžké je vyrovnat se se ztrátou dítěte a jak rozdílné metody k tomu volíme. Ptá se také, zda se lze vymanit z prokletí minulosti nebo zda cejch zločinu musí nutně určovat i život budoucí generace. Za chyby se prostě platí, ale je fér, aby platil vždycky jen jeden?

Ptejte se a hledejte odpovědi na otázky spolu s románem Andělíčkářka švédské královny krimi Camilly Läckberg.

O detektivku Andělíčkářka si můžete až do 25. června 2014 zahrát v naší soutěži.