Zkoumání etiky kultury holokaustu usiluje o přehodnocení debat a sporů, které formovaly studia o holokaustu za poslední čtvrtstoletí. V tomto zásadním díle se mezinárodní akademici ze zakládající generace studií o holokaustu potkávají s novou generací historiků, umělců a spisovatelů, kteří posouvají hranice debaty jinými badatelskými či uměleckými postupy. Publikace se zaměřuje na kulturu veřejných památníků, svědeckých výpovědí i artefaktů kulturní paměti a historie, jež vznikly na základě vzpomínek na holokaust, a zkoumá institucionalizaci, globalizaci, ale i nejrůznější zpochybňování kultury holokaustu. Zabývá se třemi vzájemně propojenými tématy, a sice riziky narativu, remediací archivu a politikou výjimečnosti, přičemž jednotlivé eseje a rozhovory zkoumají složitost etiky obklopující diskurs, artefakty a instituce paměti holokaustu.

Zkoumání etiky kultury holokaustu

Autoři: Todd Presner, Claudio Fogu, Wulf Kansteiner
Přeložil: Jiří Kasl

Počet stran: 557
Vazba: vázaná
Formát: 165×247 mm
ISBN: 978-80-200-3659-9
Doporučená cena: 750 Kč

Knihu Zkoumání etiky kultury holokaustu vydalo nakladatelství Academia.

Ukázka z knihy

Menší část strukturalistů či funkcionalistů prosazovala odlišný výzkumný přístup, který se odrazil v dominantním postavení společenskovědních dějin v sedmdesátých a osmdesátých letech 20. století. Navrhovali, aby se nacistická genocida a její početní pachatelé zasadili do kontextu sociální a ekonomické dynamiky moderní evropské společnosti. Intencionalistický a strukturalistický přístup v podstatě vyústil ve dva odlišné, neslučitelné narativní světy. V intencionalistickém narativním světě vystupovali v rolích důležitých historických aktérů pouze mocní nacisté, což odráželo konvenční pojetí historického dění, které dlouho převládalo v historické vědě. V narativech vytvořených badateli jako Eberhard Jäckel, Klaus Hildebrand a Jehuda Bauer proto Hitler tahal za nitky, aby realizoval dlouhodobé ideologické cíle a strategické záměry.

Můžete si přečíst kompletní ukázku.

Autoři

Todd Presner působil jako předseda katedry evropských jazyků a transkulturních studií UCLA v letech 2021-2026 a v letech 2011-21 byl inauguračním předsedou programu UCLA Digital Humanities Program. V současné době je zvláštním poradcem vicekancléře Rogera Wakimoto v Úřadu pro výzkum a tvůrčí činnost. V letech 2011-2018 působil jako ředitel Alana D. Sady a Ludwig Kahn. Centrum pro židovská studia. V letech 2018-21 byl přidruženým děkanem pro digitální inovace. Je držitelem předsedy Michaela a Irene Rossových v divizi humanitních věd UCLA.

Zdroj informací: USLA digital humanities

Claudio Fogu publikoval v různých oblastech zájmu, od historie a teorie až po studie paměti, italský modernismus, digitální humanitní vědy a středomořské studie. Je autorem dvou monografií, spolueditoval další čtyři svazky. Je současným šéfredaktorem California Italian Studies, je také spoluzakladatelem digitálního časopisu Zapruder World.

Zdroj informací: Kalifornská univerzita

Wulf Kansteiner vyrůstal v Dortmundu. Studoval historii a německou literaturu. Wulf byl mezinárodně uznávaný a vyhledávaný jako historik holocaustu až do své smrti, ale evropské poválečné dějiny, využívání historie a kolektivní paměti byly také ústředními oblastmi výzkumu v jeho práci. Jeho dlouhý seznam publikací ho dokumentuje jako ambiciózního a pracovitého akademika a jeho texty svědčí o neortodoxním a ostřejším analytikovi, který znovu a znovu nachází alternativní úhly a nové pohledy na zavedený materiál.

Zdroj informací: Aarhus university

Nakladatelství Academia vzniklo v roce 1953 původně jako nakladatelství Československé Akademie věd. Název Academia nese od roku 1966. Vydává původní vědecké monografie a práce českých vědců, díla klasiků vědy, překlady zahraničních autorů, populárně-naučnou literaturu, literaturu faktu, encyklopedie, slovníky, jazykové učebnice, příručky a vysokoškolské učebnice, ale také kvalitní českou i překladovou beletrii. V nakladatelství dále vychází populárně naučný časopis Živa.