Dospívání je samo o sobě těžké období. A když k němu přidáte kulisy obyčejného francouzského venkovského městečka a jeden strašidelný dům, může z toho vzniknout napínavý film. Nebo román?

I příští týden se v různých koutech naší země konají literární akce. Na co se můžete těšit? Třeba na literární projekt Noc literatury, na besedu s Janou Schmausovou Vydrovou nebo na křest knihy Zachránci Hvězdíku Miriam Bláhové či básnické sbírky Malovat svět a Svítání Jarmily Plotěné. 

Občas lidé udělají něco, čeho následně litují. A přejí si, aby se o jejich činech nikdy nikdo nedozvěděl…

Již třicet let se pohřešuje jejich dcera. A právě na kulaté výročí dostanou (ne)vítaný dárek – najde se její tělo!

Ženy-spisovatelky to před nějakými sto a více lety neměly vůbec jednoduché. Jejich hlasu v literatuře tehdejší doba vůbec nepřála.

Na začátku června jsem požádal o rozhovor jednu z našich nejúspěšnějších autorek detektivního žánru Janu Jašovou. Na mé otázky ochotně odpovídala s vtipem a nadhledem sobě vlastním.

Po třiceti letech se znovu otevírá případ brutální vraždy třináctileté Terezky. Na povrch tak postupně vyplouvají staré rány a bolesti.

Padesátá léta byla dobou násilné kolektivizace zemědělství a také zinscenovaných procesů. Na jejich pozadí se odehrává příběh Miroslava Nýdrleho.

Se spisovatelem a publicistou Alešem Palánem jsem si popovídal u kávy krátce před začátkem jeho besedy v sále pacovského zámku. Řeč se točila nejen kolem tvorby, probrali jsme například i umělou inteligenci.