Jako většina lidí po dosažení určitého věku si sem tam říkám, jak byl svět za mého mládí odlišný od toho současného. Tak kupříkladu se nás nikdy nikdo neptal, jestli nás trápí něco na duši. Přitom dnes, nemáte-li svého terapeuta, jako byste ani nebyli. Nebo se mýlím?

Lety do vesmíru už dávno netáhnou pozornost veřejnosti, jako tomu bývalo ve druhé polovině minulého století. Přesto jsou stále realitou, byť co se týče lidských posádek, jde poslední desítky let jen o cesty na Mezinárodní vesmírnou stanici. Tušíme ale vůbec, co takový výlet obnáší?

Už dávno víme, že Bretaň je svérázný kraj. Disponuje mnoha pro vnitrozemce netypickými zdroji obživy, mezi něž vedle získávání mořské soli patří třeba i chov ústřic. Jakkoli neškodně taková práce třeba působí, stejně při ní může jít o život.

Některá milostná vzplanutí s sebou dokážou kromě zrychleného dechu a prudkého bušení srdečního svalu přinést i mnoho nečekaných nebezpečí. Například když se neduživý hoch zamiluje do urostlé dcery náčelníka jiného kmene, může jít i o život.

Svět je plný zabijáků. Naneštěstí se nemálo z nich nespokojí pouze s jednou jedinou obětí. Ať už se jim vraždění zalíbí, nebo jen cítí potřebu se mu stále věnovat, vždy je důležité, aby je zákon dříve či později zastavil. Někdy jde o práci týmu, jindy bude stačit ten správný hrdina.

Člověk by řekl, že není lepší místo pro užívání si důchodového věku než poklidný svět malé české vesnice. Ale jak už to v detektivkách bývá, kam přijde románový detektiv, tam se začnou dít věci. A to zdaleka neznamená jen drobné krádeže, ale i únosy a vraždy.

Ne každý den se podaří narazit na zlatou žílu. To platí pro cenné kovy, stejně jako pro umění. Když se ale naskytne příležitost oživit vzpomínku na milovaného autora pohledem na jeho začátky, právě objevené, neměli bychom si takovou šanci nechat ujít.

Je pozoruhodné, jak rádi se bojíme. Tedy jak rádi se bojíme pod vlivem skvělé četby, případně napínavého filmu. Už méně nás strach láká v reálném životě. A přitom právě tam se odehrávají ta největší dramata. A čím temnější jsou, tím lepší.

Stalo se oblíbenou zábavou svádět vlastní neúspěchy na všechno a všechny kolem sebe. Zatímco někteří jedinci si svou nenávist dusí doma pod pokličkou, jiní dávají frustraci volný průchod a neštítí se ani těch nejohavnějších činů. Třeba vraždy.

Příběhy o upírech se literaturou táhnou v mnoha podobách. Někdy jde o krvelačná monstra, jindy o postavy, s nimiž čtenáři (a diváci) dokážou snadno sympatizovat. Zajímavou situaci dokáže jistě připravit situace, v níž se upíři pokusí převzít vládu nad hájemstvím zkušených čarodějek.