Těžko budu ve svém okolí hledat někoho, kdo by byl z práce našich politiků nadšený. Nad příležitostnými záběry televizních kamer z prostředí Poslanecké sněmovny nezřídka nechápavě kroutíme hlavou. Někdy utrousíme i hrubé slůvko. A to vlastně ani nevíme, co všechno se děje mimo jednací sál.

Jsou zločiny očividné a pak takové, jež pod zjevnou fasádou skrývají něco zcela jiného. Takže když se někde ztratí, řekněme, balíček heroinu za sto tisíc liber, zdá se být motivace jasná. Jenže ani taková nedokáže zmást zkušené oči. Dokonce i když jsou již starší a patří převážně amatérům.

Superhrdiny a vůbec postavy disponující nadpřirozenými schopnostmi si většinou, díky skvělé mediální propagaci, spojujeme s americkými komiksy a filmovými studii. Už méně se ví o těch z opačné světové strany od nás. A přece tam někde jsou. Alespoň v knihách.

Škola. Pro někoho místo, kam už nikdy nechce ani vstoupit. Pro jiné prostor k rozvíjení vlastních dovedností. A pro další území, na němž mohou vládnout zdánlivě neomezenou mocí. Zkrátka škola může být jak chrámem vzdělání, tak i nelítostným bojištěm. Jak to máte vy?

Ve světě kolem nás se často dějí věci, kterým nechceme uvěřit. Mnohdy se pro ně najde jednoduché vysvětlení, jindy nepřijdeme na žádné. I tak se ale někdy stane, že musíme svést souboj s tajemnem, protože nikdo jiný to za nás neudělá.

Kdo by čekal, že v pizzerii na něj kromě případných střevních potíží může čekat mnohem hmatatelnější nebezpečí? Koho by napadlo, že se v dávno opuštěném místě může skrývat smrt, navíc z rukou postav určených původně k pobavení dětské klientely? Zákony hororu jsou však neúprosné.

Jezdívám kolem věznice téměř denně. A popravdě jsem ani jednou nezatoužil podívat se dovnitř. Ale dovedu si představit, že některé čtenáře takové prostředí zajímat může. Ne snad proto, aby se stali aktivními účastníky života za mřížemi, ale z prosté zvědavosti. Teď tu příležitost mají.

Ze všech lékařských ordinací patří ty zubařské zcela jistě pro mnohé pacienty mezi nejméně oblíbené. Často jsou spojovány s bolestí. Jenže, při správné péči a prevenci se i z návštěvy zubaře může stát, když ne přímo příjemný, tak alespoň snesitelný zážitek. Zvlášť, když se pod rouškou skrývá milá dívčí tvář.

Nejdramatičtější příběhy píše sám život. Někdy jde o události, nad nimiž zůstává rozum stát, a i sebenadanější spisovatel jen žasne, že ho nebo ji nic takového ani nenapadlo. Naneštěstí to platí i pro ty nejkrutější zločiny, které se navíc odehrávají jen kousek od našich dveří.

Že se zločin objevuje v lidské společnosti od jejích nejzazších počátků, asi není třeba příliš zdůrazňovat. Civilizace s sebou kromě jiných výdobytků přinesla i institut policie a soudnictví. Takže některé trestné činy se přeci jen potrestání dočkají.