Autoři románových hrdinů často upadnou u svých fanoušků v nemilost, pokud se rozhodnou se svou hlavní postavou skoncovat. Vzpomeňme třeba na bouři kolem smrti Sherlocka Holmese. Milovníci české detektivky ale mohou zajásat, neboť jeden z jejich oblíbenců jako by právě vstal z mrtvých.

Někdy ani potenciálně smrtelné zranění nemusí být definitivní. Padouši totiž mívají tuhý kořínek, takže přežít střelu do hlavy je pro některé jen drobným zdržením na cestě páchání zla a obohacování se. Naštěstí existují i kladní hrdinové, jejichž hlavním úkolem je zloduchy potírat. Za každou cenu.

Většina lidí má nějakého koníčka. Něco, čím vyplňují svůj volný čas a co je činí spokojenými. Někdo staví modely, jiný sportuje, mnozí hltají knihu za knihou. A pak jsou tu tací, kteří chytají zloduchy. Proč? Protože mají silně vyvinutý cit pro spravedlnost. Navíc je to zábava.

Přestože se v nás filmový průmysl poměrně usilovně snaží vzbudit dojem, že práce velvyslance spočívá hlavně ve špiónských aktivitách, realita může (a asi by měla) být odlišná. Nicméně zkuste se zamyslet, jaké by to bylo být prvním vyslancem lidstva na jiné obydlené planetě…

I ten nejbystřejší vrah občas přehlédne drobné stopy, které pak vedou k jeho odhalení. Někdy pomůže náhoda, jindy se o takový vzkaz vyšetřovatelům postará sama oběť. A nemusí jít nutně o fragmenty zabijákovy kůže pod nehty. Stačí malá figurka v dlani.

Jaké by to asi bylo, kdyby…? To je základní otázka pokládaná a do různé míry i zodpovídaná autory sci-fi literatury již po dlouhé desítky let. Co může člověka donutit k rozhodnutí ukrýt se před světem na pusté planetě? A dokáže ho nějaký důvod zase vylákat ven?

Filmová branže nabízí bezpočet titulů na téma hledačů pokladů. Tohoto tématu pochopitelně nezůstal ušetřen ani literární svět. Ne každý objevitel je ale dobrodruh v duchu Indiana Jonese. A ne každý poklad chce být nalezen. Zvlášť, když se kolem naleziště děje něco podezřelého.

Lidé se údajně dělí na dravce a oběti. Někdy ale dravec nesprávně odhadne vyhlédnutý cíl. Pak přichází nezbytná reakce, která role obrací. Původní predátor se ani nestačí rozkoukat a už je z něj uzlíček nervů, nebo dokonce bezvládné tělo. Výsledek záleží na rozhodnutí mstitele.

Kolikrát jsme si říkali, že bychom něco ve své minulosti rádi udělali jinak. Méně už pak přemýšlíme nad tím, jestli by náš zásah skutečně vedl k lepší verzi současnosti. Možná by taková cesta časem nakonec stejně představovala jen boj o zachování stávající dějové linie. Kdo ví?

Výraz sekta si nejspíš většina z nás spojuje s něčím nekalým, často tajným, obvykle závadným. Nestane-li se člověk přímo obětí takového společenství, pak může být určitě zajímavé sledovat, na jakých základech ta či ona skupina svou filozofii staví. A že z ní někdy může jít obyčejnému člověku hlava kolem.