Často se lidé ptají, odkud autoři detektivek čerpají své náměty. Sem tam se objeví i spekulace, že by spisovatelé mohli být do popisovaných zločinů zapleteni. V tomto bodě se nejspíš čtenáři rozdělí do dvou nesmiřitelných táborů. Volba strany pak asi záleží hlavně na čtenářově míře posedlosti tvůrcem.

Znáte někoho, komu se společnost posmívá a pohrdá jím, ačkoli je pro ni jeho role nezbytná, ne-li životně důležitá? Někdy jsou právě ti přehlížení skutečnými hrdiny, bez nichž by civilizace záhy skončila v troskách a zapomnění.

Mnozí autoři žánru sci-fi spekulují o metodách vhodných k přesunu průzkumníků i cestovatelů na mezihvězdné vzdálenosti. Pravděpodobně nejčastějším řešením bývají různé druhy motorů se schopností letu nadsvětelnými rychlostmi. Ale jde to i jinak. Třeba přes Přestupní stanice.

Říká se, že když se dva perou, třetí se směje. Nesmí ale jít o případ, kdy se ti dva perou na dvorku toho třetího. A co hůř, když toho třetího začnou využívat ku prospěchu chvíli jedné, posléze druhé strany. Což platí i pro mimozemské padouchy.

Ve světě nájemných zabijáků, špionáže a zpravodajských služeb je to s přátelstvím složité. To chápe každý, kdo viděl alespoň jeden takto orientovaný film, případně četl pár podobně zaměřených románů. Takže když se na stranu hlavního hrdiny postaví nečekaný spojenec, je čas zpozornět.

Aby se člověk stal detektivem, nemusí nutně vystudovat policejní akademii ani pracovat pro zpravodajskou službu, případně si udělat kurz typu Detektivem snadno a rychle v deseti lekcích. Někdy jen stačí mít oči otevřené a být ve správnou chvíli na správném místě.

Příběhy o upírech měly a stále mají své kouzlo. Ať už jde o touhu prožít trochu toho strachu, nebo v případě modernějšího pojetí upírů dokonce i romantiku, pro každého se v nich něco najde. Někdy je ale dobré sáhnout skoro ke kořenům, které daly tomuto fenoménu tvář.

Posílat si rukou psaná psaníčka už nejspíš není příliš obvyklé. Protože se ale historie má tendenci opakovat, stejně jako se do módy stále vracejí věci dávno minulé, může i obyčejný vzkaz vložený do knihy v antikvariátu spustit pozoruhodný sled událostí.

Od sametové revoluce uběhlo už pěkných pár desítek let. Přesto se dodnes stává, že se odněkud vynoří připomínka doby, po jejímž návratu většina z nás nejspíš netouží. Velká část populace si ji navíc ani nemůže pamatovat. Přitom stále je před čím varovat.

Mít nesprávnou barvu kůže v polovině dvacátého století na jihu Spojených států amerických rozhodně znamenalo zažívat neustálou nejistotu. Když k tomu všemu člověka pronásledovaly i duše dávno zemřelých, stal se život doopravdy náročným.