Nepátral jsem po statistikách, ale troufnu si odhadnout, že detektivka bude patřit k nejvyhledávanějšímu literárnímu žánru. Prvenství si nejspíš připisuje anglická a severská škola, ale nenechte se mýlit – i doma máme mnoho skvělých tvůrců.

Jak často se díváte do zrcadla? A jste se svým odrazem spokojeni? Co takhle nahlédnout do odrazu sebe sama v (mini) románové rekonstrukci reakce naší společnosti na válku na Ukrajině? Ne, nejde o žádné střílení. Spíš sondu, kam až možná sahá míra naší upřímnosti.

Co si představíte, když se řekne: město? Svůj dům, svůj byt? Obchodní zóny? Úzké uličky, široké magistrály, velkolepé stavby minulosti, či snad moderní věžáky? Město ale ze všeho nejvíce tvoří jeho obyvatelé. Stejně tajemní jako městská historie.

Touha provozovat soukromé nápravné zařízení může mít celou řadu příčin. I když, co si budeme namlouvat, filantropie nejspíš nebude tou hlavní, jakkoli halasně bude mediálně proklamována. Peníze jsou přeci jenom peníze a cestu na vrchol priorit si najdou snáz.

Na světě nebude mnoho spisovatelů, kterým jejich práce dopomohla k získání rytířského titulu. Jen málokterý autor se může pochlubit slávou a fanouškovskou základnou takového rozsahu jako sir Terry Pratchett. Nyní máme před sebou příběh jeho života.

Nedostatek, případně dokonce absence spánku může vést až ke zhroucení, jemuž předchází celá řada varovných signálů. Mezi jinými třeba výskyt halucinací. Jenže co když ty podivné věci, které nespavec vidí, jsou vlastně skutečné?

Knižní sérioví vrazi mívají tendenci vycházet ve svém rukopisu z nějakého vzoru. Inspirace uměleckými díly se stala v těchto případech téměř nepsaným pravidlem. Kdo nevyznává dávné umělce, jako by ani nežil. Vlastně nevraždil.

Některá rozhodnutí nelze vzít zpátky. Přesto se čas od času stane, že důsledky dávno pohřbených událostí vyplavou na povrch a přinesou s sebou mnoho bolesti a překvapení. Ne vždy je ale snadné vzpomenout si, co a proč se doopravdy stalo. Kdysi.

Místo abychom je vnímali jako své vzory, považujeme většinou politiky za někoho bezcharakterního, náchylného k úplatkům a zpravidla i nekompetentního. Nad jejich chováním se pohoršujeme, ale to bývá často naše jediná reakce. Co ale zkusit pohnat ty prokazatelně prohnilé k odpovědnosti?

Na jakých základech stojí lidství? Je údajný pán tvorstva opravdu tak odolný, jak o sobě rád tvrdí? Bude soulad pohlaví stačit, aby lidstvo přežilo všechny nástrahy, nebo je naopak zápolení mezi muži a ženami přivede na pokraj zkázy?