Většina míst má svá tajemství, svoji skrytou minulost a známé či takřka zapomenuté pověsti. Týkají-li se tyto příběhy známých končin, jsou pro nás zpravidla o to lákavější. A přidejme ještě obry, trpaslíky, vodníky a skryté poklady a máme tu knihu, jejímuž přečtení lze jen stěží odolat.

Kdo z nás se někdy nepotřeboval vypovídat, svěřit, upustit tíhu tajemství? Někdo volí klasickou zpověď u svého duchovního, jiný sdílí závaží svědomí a bolestí s blízkým přítelem. A pak jsou tu ti, kdo raději vyhledají pomoc moderního zpovědníka – psychoterapeuta.

Když jsou principy svobody lidské společnosti v ohrožení, je třeba vzít osud do vlastních rukou. Cesty k prosazení vlastní vůle jsou různé, od diplomacie až k čistému terorizmu. Najde se někdo, kdo svět spasí? Pojďme rozehrát Hry Nemesis.

Představte si, že dostanete za úkol vybrat jen čtyři zástupce toho nejlepšího z desítek, ne-li stovek možností, z nichž každá sama o sobě reprezentuje špičku ve svém oboru. To je, popravdě, noční můra každého takto zaúkolovaného jedince. A tak To nejlepší z Hurvínka by se možná mělo spíš jmenovat Něco z toho nejlepšího.

Na to, odkud pocházíme, se ptáme od počátku věků. A přestože otázka původu lidstva jako celku je jistě vzrušující, stejně je nakonec důležitější otázka původu nás samých – jedinců. Jsou naši rodiče opravdu naši nebo jsme adoptovaní? Kdo opravdu jsme a kde jsme se tu vzali?

Boj se stávající formou světového terorismu má už, naneštěstí, letitou tradici. Ale z čeho tyto vražedné síly svou činnost vlastně financují? Jednu z možných odpovědí najdeme i při Lovu vlka.

Ztráta čehokoli bývá nepříjemná, často bolestná. Ale ztráta vlastního dítěte je pro rodiče skutečnou tragédií. Každý postižený pak řeší své trauma po svém. Román Dítě v mlze nám ukazuje jednu z takových situací.

Otázkou, kdo jsme a kam směřujeme, se asi někdy zabývá každý z nás. O tom, kam se ubírá společnost a hlavně dohled nad každým jejím jedincem, si ovšem ne každý troufne spekulovat. A odhadnout, jaké to bude v polovině tohoto století, to je úkol jen pro ty odvážné.

Už jste někdy přemýšleli nad tím, co prožívají postavy „na druhé straně“ nějakého příběhu? Takové, o kterých se v něm možná ani nemluví, ale bez nichž by nemohl vzniknout nebo nebyl úplný. Diane Capri se do takové projektu pustila a volá Najděte Reachera, postavu z díla jiného světového autora.

Každý známe ten pověstný „den blbec“. Někteří lidé ale takových dní mívají víc za sebou – jako třeba Norman. A pozor! Něco takového Může být nakažlivé!