Není soutěž jako soutěž. Když vám dají k pasu meč, do ruky sekeru, nad hlavu vašeho vlastního draka a pošlou vás plavat do oceánu, je opravdu těžké zvítězit. Ono je vlastně opravdu těžké dokonce jen přežít, ať už s dračí bouří za zády nebo bez ní.

Dalo by se říci, že počátek tisíciletí je v kultuře obdobím retrospektiv – před-příběhů. Ať už mluvíme o filmových Hvězdných válkách, Star Treku nebo o knižních Vetřelcích, neustále se setkáváme s příběhy, jež se odehrávají před dějem již jinak úspěšné série. Pyramida nás zavede do doby „před“ ve švédské detektivce.

Máte-li už dost všech těch kladných dětských hrdinů, přišel znovu váš čas. Začínáte-li se ale teď těšit, možná přibrzděte a zpytujte svou schopnost pocítit strach. Darebák David na vás totiž chystá léčku.

Ne nadarmo se říká, že člověk má být opatrný na to, co si přeje, protože by se mu jeho přání mohlo splnit. A nakonec není důležité, kdo, ale co si dotyčný přeje. Takže ať už jste člověk z masa a kostí, nebo loutkový hrdina, pozor na všechna svá vyslovená očekávání!

Koho by bavilo dělat domácí úkoly, když se doma dá dělat tolik jiných věcí, jako třeba hrát videohry? A koho by zajímal příbuzný, který je mu dáván ve všech ohledech za příklad dokonalosti? A přeci, možná je všechno jinak, než byste řekli. Třeba je to doopravdy Bratránek za všechny peníze.

Nahlédnout do vlastní minulosti a sestavit si svůj vlastní rodokmen je stále populárnější zábava dnešní doby. Koho by ale napadlo, že pátrat po kořenech své rodové linie může být životu nebezpečné? A přeci, Stopy v krvi ledacos poodhalí.

Co je to první, co uděláte, když vám někdo řekne, že do této komnaty nesmíte nikdy vstoupit? No jistě, její dveře nemají šanci před zvědavostí obstát. Co takové selhání může spustit za lavinu katastrof, se dozvíte v Sekeře Strážců.

Koho jiného byste požádali o pomoc, než přítele z dětství, zvlášť, když je to kriminalista? A komu jinému byste, jako detektiv, vyhověli, když ne kamarádce, zvlášť, když jste navíc s hledaným prožili nejedno dobrodružství? Ovšem i takové nevinné hledání může snadno přejít ve vyšetřování zločinu.

Vražda nebo trest? Existuje něco jako přípustná vražda? A jsou ti, kdo takový čin potrestají, sami trestatelní? Jsou politické procesy promlčitelné, nebo je třeba jejich pořadatele dohnat před porotu současnosti? To všechno jsou otázky, o nichž přemýšlí Aleš Palán v Ratajském lese.

Znáte ten stav, kdy snad už všichni ve vašem okolí mají to, po čem vy toužíte? A když ne zrovna všichni, tak alespoň ti ve vašem nejbližším okolí rozhodně ano? Komu jinému by se něco takového mohlo stát, když ne právě Normovi v jeho vlastním nespravedlivém světě?