Zpravidla s potěšením sledujeme, jak jsou padouši dopadeni a oběti zachráněny. Zvlášť citliví pak býváme na situace, kdy se v nebezpečí ocitnou naše děti, a to bez ohledu na jejich věk. Osud ale sem tam potřebuje ve spravedlivém boji pomoci. V takových situacích přijde vhod Lars.

Jste fanoušky komiksů nebo animovaných filmů? A co takhle japonských anime? Nebo vůbec netušíte, o čem je řeč? Ať už se chcete dozvědět něco nového, nebo jen posunout hranice toho, co už znáte, přichází čas k akci. Pojďme si vlastní rukou nakreslit nějakou tu postavičku.

Novými hvězdami české literární scény se staly Tereza Drahoňovská a Štěpánka Jislová se svým vpravdě léčivým komiksem Bez vlasů. Podívejme se trochu za oponu jejich cesty k úspěchu.

Muže bez vlasové pokrývky dnes potkáváme poměrně běžně. Svým způsobem se z toho stala i jistá móda. Když ale potkáme stejně vypadající ženu, obvykle nás to překvapí. Na rozdíl od chlapů, u žen holou hlavu zpravidla nevnímáme jako otázku volby. Je tomu skutečně tak?

Přemýšleli jste někdy nad tím, proč se ta či ona událost odehrála? Co vedlo právě k takovému průběhu, jaký nakonec měla? Málokdo asi dokáže odhadnout reálné následky konkrétní situace. O tom, jak nebezpečné mohou některé zážitky v konečných důsledcích být, se dozvíme od Poutníka.

Všichni si nejspíš uvědomujeme, že společnost tvoří mnoho sociálních skupin. Určitě si také uvědomujeme, že ne všichni naši spoluobčané přispívají k rozvoji své země stejnou měrou. Jsme si ale opravdu vědomi míry parazitismu některých z nich?

Čas od času se někdo ztratí. Když ale v jediném okamžiku zmizí celé osazenstvo jedné malé vesničky, jde vpravdě o záhadu všech záhad. Je vůbec možné najít nějaká vodítka i několik let po takové události? Chce to jistou dávku umu, štěstí a hlavně odolnosti. Pak je možné téměř všechno.

Vydat v domácích podmínkách knihu nemusí být pro člověka „z ulice“ snadná záležitost, pokud si nechce náklady hradit kompletně z vlastní pokladničky. Stát se tedy redaktorem literární rubriky může takovému dychtivému autorovi připadat jako splněný sen. Schválně, čí dílo bude na své nové pozici upřednostňovat?

Dějiny lidského rodu jsou protkané dobyvatelskými výpady různých mocností, jež často přerostly v dlouhodobou politiku kolonialismu. Pod záštitou zdánlivé nadřazenosti vnucuje jedna civilizace své představy o světě tomu, koho si podrobila. A tento (zlo)zvyk si lidé ochotně přenesou i mimo rodnou planetu.

Obvykle si postavu knihovníka spojujeme s někým, kdo nosí tlusté brýle a komu slovo sport zní tak cize, že si je musí vyhledávat v některém z bezpočtu svazků, jež mu byly svěřeny do péče. Co když ale existuje místo, kde nad knihami bdí jeden z nejlepších šermířů, kterého vikinský svět kdy hostil? A co když je navíc i tak trochu vznětlivý?