Člověk se neustále učí a novými zkušenostmi boří staré mýty. Minimálně ty, které si nese sám v sobě.

Máte skvělé nápady, umíte je ztvárnit a píšete jako o život. Pošlete svá díla do nakladatelství. Pak do druhého. Padesátého. Dvou stého. A pořád nic. Kde hledat chybu? Jaroslav Beneš se s námi podělí o své zkušenosti nejen v tomto procesu. Pokračování rozhovoru...

Říká se, že kde hlučí děla, múzy mlčí. Nemusí to být nutně pravda. Dokonce najde-li se někdo, kdo je nechá svým hlasem promluvit, může pomoci trpícím v překonávání jejich nelehkých údělů. O síle slova, o moci knih, ale i o nezištnosti dokáže vyprávět právě Poslední knihkupectví v Londýně.

Máte skvělé nápady, umíte je ztvárnit a píšete jako o život. Pošlete svá díla do nakladatelství. Pak do druhého. Padesátého. Dvou stého. A pořád nic. Kde hledat chybu? Jaroslav Beneš se s námi podělí o své zkušenosti nejen v tomto procesu.

Bývaly doby, kdy vize průzkumu vesmíru a lety ke vzdáleným hvězdným systémům inspirovaly nejenom autory science fiction, ale hlavně děti. V mé generaci bylo naprosto normální doufat v profesi kosmonauta. Možná se taková doba vrací, možná ne. Ale snít, snít můžeme stále.

Asi se shodneme na tom, že rok 2020 se od všeho, co jsme až dosud znali, značně lišil. Přiznejme si, že s odstupem už si možná na některé jeho části tak docela nevzpomeneme. Kdy přesně začala první vlna pandemie? Kdy ta druhá? Naštěstí existují i ti, kdo si vše poznamenali.

V médiích bývá práce lékaře mnohdy zobrazována jako extrémně stresující. Jiní tvůrci ji naopak uchopí jako nekonečný zdroj humoru a zábavy. Jen málokomu se podaří vymanit z jednoho či opačného extrému. Za profesí často obestřenou tajemstvími se ale skrývá i mnoho všedních situací.

Ztratit někoho blízkého představuje vždy těžkou životní zkoušku. Přijít o dítě je jednou z nejhorších ran, jaké rodiče mohou potkat. Dokud ale není nalezeno tělo, lze stále doufat. A jste-li dostatečně zoufalí, pak nedokážete ani přestat s pátráním. Co kdyby, jednoho dne, někdy, někde?

Někdy nás minulost zkrátka dohoní, ať už jsme ty na pohled špatné věci tehdy udělali z perfektně logického a hlavně chvályhodného důvodu. Jenže, kdo rozsoudí, co bylo, je a bude správně?

Takže jste vydali svou první knihu. Sláva! Jenže stačí jedno špatné slovo, pronesené na nesprávném místě, a hvězdná kariéra skončí v samém zárodku. Co dál? Slovy dřevěného klasika: Kam jsem to jen rozum dal, že jsem napsal muzikál?