Zuzanu Pospíšilovou asi není třeba čtenářům představovat. Tato populární autorka dětské literatury má na svém kontě mnoho knížek pro předškoláky a začínající čtenáře. Můžete se s ní seznámit prostřednictvím recenzí některých z nich. Na našich stránkách najdete recenzí dětských titulů Zuzany Pospíšilové opravdu hodně, jako ochutnávku uvádím jen některé: Letadélko Jurášek, Popletená abeceda, DeTeKTiVové, Mokré pohádky nebo nedávno vydaná Hravá škola vaření. V této mé recenzi vám představím další knihu, ve které autorka děti „hravě učí“. Tentokrát však nejde o vaření, ale o etiketu. Kniha nese název Hravá škola hezkého chování. Stejně jako všechny výše uvedené publikace byla i tato vydána nakladatelstvím Grada.

Hravá škola hezkého chování je především příběhem o malé Anetce, která má prázdniny trávit u babičky na vesnici. Přiváží ji maminka, která chodí do práce a nemůže se tedy o Anetku během prázdninových dní starat. Anetka by mnohem raději byla o prázdninách se svými kamarádkami ve městě, a tak ji nenadchne ani pokojíček, který má u babičky připravený. Moudrá a milá babička si ale brzy získává srdce své vnučky a myslím, že její vyprávění zaujme i malé čtenáře.

Všechny kapitoly jsou sestaveny podle následujícího schématu. Na začátku je příběh odehrávající se během Anetčina pobytu u babičky, v němž si spolu vyprávějí, chodí nakupovat, jsou na procházce v lese nebo třeba vaří. Přitom Anetka pokaždé vyloudí na babičce nějakou povídanku. Tak zvaná povídanka je vždy na určité téma, které se týká slušného chování. Babička má v zásobě vyprávění o ochotě pomáhat, skromnosti, důležitosti úsměvu, umění darovat, trpělivosti, přejícnosti, spravedlnosti i o lásce. Každé téma navíc babička obohacuje básničkou z knížky, kterou kdysi dostala od dědečka. Jak už ze samotného názvu knihy vyplývá, knížečka je jakousi školou, a obsahuje proto i kontrolní otázky. Za každým oddílem najdou rodiče nebo pedagogové, kteří s knihou budou pracovat, tři otázky nebo pracovní úkoly, jež podněcují děti k samostatnému uvažovaní. Děj knihy doprovázejí veselé ilustrace Michala Sušiny.

Po přečtení této knihy si děti mohou uvědomit, jakými pravidly se mají řídit, chtějí-li udržovat dobré vztahy s ostatními lidmi. Doporučila bych ji nejen rodičům dětí předškolního a mladšího školního věku, kteří si ji mohou s dětmi přečíst, ale také učitelkám v mateřských školkách a na prvním stupni základních škol. Může být pro ně inspirací při probírání daných témat.

 

Ukázka z knížky:

„Víš, Anetko, není umění rozhazovat penízky a být marnotratný. Umění je odříct si to, co skutečně nepotřebuješ. Skromnost je totiž jedna z moc hezkých vlastností. Až umyjeme nádobí, tak si lehneš do postele…“ plánovala babička.

„A ty mi budeš vyprávět!“ dořekla Anetka za babičku.

Babička se usmála. (str. 36)