Na Dřevěných večerech někdy zpívám s kytarou píseň o vyměněných hlavách. Drastický příběh milostného trojúhelníku jedné ženy a dvou mužů.
O knize
Dřevo není jen obyčejný materiál ke stavění nebo topení. Dřevo je krásné. Na pohled, na pohmat, na přivonění. A všech těchto neobyčejností si všímá půvabná, bohatě ilustrovaná kniha o dřevu, stromech i lidech kolem nich, kniha s názvem Všecky krásy dřeva. Mimochodem, jde o dvojitou parafrázi - původní slova jsou z árie Kecala v Prodané nevěstě a použil je také básník Jaroslav Seifert jako název své jediné prozaické knihy.
První kapitola se zabývá životem stromu, jeho bojem s okolím i kouzly, která v živém dřevě vytváří příroda. Druhá ukazuje, jak strom žije dál v dřevěných věcech a jak tyto věci vznikají. Ve třetí kapitole pak v humorných vyprávěních autora dřevěné věci - staré i dnešní, zdánlivě známé a běžné - ožívají. Autor si v této knize nekladl za cíl předložit čtenářům vědeckou práci či příručku, ale vážně nevážný pohled na "všecky krásy dřeva".
Související články
Čtení ke kávě
Vyměněné hlavy
Čtení ke kávě
Velikonoce
To byste nevěřili, jak se v některých zemích slaví Velikonoce! To si snad ani nepředstavíte! Ale viděl jsem to na vlastí oči.
Čtení ke kávě
Stařecké sny
V dobách vlády jedné strany, kdy všeho byl nedostatek, byla kniha o snech jedna z nejžádanějších. Kdo věřil, hned ke knihkupci běžel. Na Snář se stály dlouhé fronty, tisíce výtisků bylo, a… nedostalo se na všechny!
Čtení ke kávě
Střílení letní a třešně
Když jíte třešně někde venku, můžete se pustit i do střílení peckami. Pecku vyjmete, vyplivnete z úst mezi palec a ukazováček téže ruky. A potom, dokud je ještě vlhká, ji stisknete a ona vám tím tlakem vyklouzne a letí.
Čtení ke kávě
Bůh jako literární postava
Měl jsem jednou výstavu dřevěných obrazů v klášteře. Bylo to na jejich Den otevřených dveří a já jsem si chystal úvodní slovo. Tedy víc slov pochopitelně. A napadlo mě, že si vzpomenu na literární postavu, kterou myslím v kalendáři nenajdete. Na koho myslíte?
