Kniha Dějiny smrti, která popisuje komplikovaný vztah člověka ke smrti a umírání, je jedním z vrcholných děl francouzské historiografie. Autor své poznatky postavil na mnohaletém výzkumu pestrého spektra pramenů.

Jste fanoušky komiksů nebo animovaných filmů? A co takhle japonských anime? Nebo vůbec netušíte, o čem je řeč? Ať už se chcete dozvědět něco nového, nebo jen posunout hranice toho, co už znáte, přichází čas k akci. Pojďme si vlastní rukou nakreslit nějakou tu postavičku.

Historiografie bývá interpretována jako vyrovnávání se s minulostí. Nodl, autor knihy o minulosti, přítomnosti a budoucnosti českého dějepisectví, se ve svých studiích snaží nahlédnout na toto téma v kontextu vývoje společensko-politických podmínek.

Ačkoli evoluce sama o sobě je nezpochybnitelnou záležitostí, její principy dosud nejsou plně vysvětleny. Jan Toman ve své publikaci shrnuje, co se v této souvislosti na poli evoluční biologie urodilo nového. Pozornost věnuje zejména teorii zamrzlé evoluce, kterou sám pomáhá rozvíjet.

Když se řekne komunismus, lidé na Západě si většinou představí všudypřítomnou betonovou zeď, omezené možnosti cestování a fronty v poloprázdných obchodech. Etnografka Ghodseeová však vidí i pozitiva, konkrétně lepší sexuální uspokojení socialistických žen.

Kniha Astrofyzika pro lidi ve spěchu představuje poměrně lehce stravitelný úvod do astrofyziky pro ty, kteří se jí nevěnují na odborné úrovni. Kromě zajímavých vědeckých faktů se čtenáři společně s autorem mohou zamyslet i nad otázkou, jaký je smysl našeho bytí ve vesmíru.

Publikace Obrazy a rituál představuje interdisciplinární pohled na tři neobyčejné obrazy – objekty kultu, k nimž se ve své době vázala velká úcta. Autor pohlíží na korunovace divotvorných Madon z let 1732 a 1736 jako na reflexe kultury 17. a 18. století.

Když se řekne umění, každý z nás si vybaví nějakou představu, kterou má s tímto pojmem spojenou. Problém nastane, pokud nás někdo poprosí, abychom tento pojem definovali. Zjistíme, že jde o termín proměnlivý – a právě o proměnách umění hovoří kniha Biologie umění.

Myšlenka Moskvy jako Třetího Říma vznikla díky mnichu Filofejovi ve dvacátých letech 16. století a s různou intenzitou přetrvala až do současnosti. Sborník prací předních historiků a historiků umění zkoumá tento koncept z různých úhlů pohledu.

Historici snad již od vzniku své vědy debatují o tom, jaký je její smysl a zda můžeme pravdy prostřednictvím historického bádání vůbec dosáhnout. Svým názorem do diskuze přispěl i známý historik Richard J. Evans.