Dlouho byly historické události a jevy zkoumány téměř výhradně v širších souvislostech. Historická škola Annales přišla s konceptem, který se o historii zajímal v souvislosti s každodenním životem. Proč je tento přístup důležitý, to vysvětluje Braudel ve svém eseji.
Rubrika:
Populárně-naučná - recenze
587 článků
Články v rubrice
Populárně-naučná - recenze Proč je třeba zkoumat dějiny každodennosti?
Populárně-naučná - recenze Kdo a proč se bojí fantazie
Přestože pohádky a fantasy patří mezi nejstarší literární útvary vůbec, i dnes se najdou mnozí, kdo se té trochy snění bojí. Svůj strach pak skrývají za prohlášení o brakovosti a zbytečnosti zmíněných žánrů. My ale víme své a z draků strach nemáme.
Populárně-naučná - recenze Duchové dějiny jako inspirace pro českou historiografii
Ačkoli duchové dějiny patří spíše mezi okrajové historiografické směry, mohou být pro české i světové dějepisectví v mnohém inspirativní. Potenciál tohoto směru prezentuje ve své práci Mikuláš Čtvrtník.
Populárně-naučná - recenze Syntéza dějin 19. a 20. století, která obdržela Magnesii literu za naučnou literaturu
Napsat přehledové zpracování některé z historických epoch je „brobdingnagským“ úkolem, jehož výsledek může snadno sklouznout k suchému výkladu politických dějin. Ne však v případě Dvou století střední Evropy od Jana Křena.
Populárně-naučná - recenze Kolektivní monografie o způsobech symbolického jednání v raném novověku
Symbolická komunikace je významným prvkem společnosti. V předmoderní době upevňovala sociální i politický řád, sloužila však na druhou stranu i k jeho kritice. Právě symbolickému jednání se recenzovaná publikace věnuje.
Populárně-naučná - recenze Poznej svého vlastního hlupáka
Už jste se někdy sami sebe ptali, proč se lidé ve vašem okolí chovají tak „divně“? Proč je váš šéf tak sebestředný a proč nevidí, že nemá skoro nikdy pravdu? A jak je možné, že jste opakovaně nalétli podvodníkům a utratili své těžce vydělané peníze za nesmysl? Známe odpovědi.
Populárně-naučná - recenze Jakou vypovídací hodnotu mají vyobrazení šlechtických panství?
Historici ve svých pracích poměrně často používají jako jeden z pramenů historického poznání různá vyobrazení šlechtických panství – nejčastěji jde o mapy, plány a veduty. Výpovědní hodnotou těchto zdrojů se zabývá historik Robert Šimůnek.
Populárně-naučná - recenze Vláda Karla IV. ve světle aktuálního historického bádání
Žůrek ve své biografii císaře a krále Karla IV. nehodlá překonávat monumentální životopisy Seibta, Spěváčka či Kavky, ale chce představit vládu Karla IV. v kontextu doby a prezentovat ji tak v novém světle.
Populárně-naučná - recenze Nejobávanější nemoc raného novověku v konsiliární literatuře
Francouzská nemoc, francouzský mor, lues či příjice. Tyto názvy se v období raného novověku běžně používaly pro pohlavně přenosnou bakteriální infekci, kterou známe jako syfilis. Historička Bohdana Divišová ve své knize představuje postoje dobových lékařů vzhledem k této nemoci.
Populárně-naučná - recenze Cyklus přednášek od špičkových fyziků Hawkinga a Penrose
Jak spojit kvantovou teorii pole a Einsteinovu obecnou teorii relativity v jednotnou teorii kvantové gravitace? Dva světoví teoretičtí fyzici, jejichž přednášky prezentuje titul Povaha prostoru a času, se v pohledech na tuto otázku rozcházejí.