Nathan není zlý, ale není ani hodný. Je totiž potomkem zakázané lásky dvou čarodějů, jejichž krev se nikdy neměla spojit. Ve světě, kde čarodějové žijí po boku obyčejných lidí a svět magie je neúprosně rozdělen na dvě válčící poloviny – svět Bílých a Černých, tedy dobrých a zlých –, to Poloviční kód, mág napůl Černý a napůl Bílý, nemá vůbec jednoduché. Právě naopak.

Pobuřující a nemorální. Tak většinou hodnotí zákonem nepovolený intimní vztah učitele a jeho žáka veřejnost napříč všemi generacemi. Ostatně, jeho nepřípustnost nám diktuje sama společnost. Otázka je však nasnadě – který čtrnáctiletý mladík by odolal svodům mladé, atraktivní učitelky?

William Shakespeare, autor desítek světoznámých divadelních i literárních děl, je bezesporu jedním z nejvýznamnějších světových dramatiků. Před třemi dny uběhlo přesně 391 let od jeho úmrtí, dnes si připomínáme 450. výročí křtu anglického umělce.

Nápadná odlišnost od ostatních, naprostá absence soukromí a doživotní neschopnost samostatně rozhodovat o svém těle – to je jen pár krutých faktů, s nimiž se musí siamská dvojčata naučit žít. Že si ale jde život užít i se srostlými těly, dokázala Leena Parkkinenová v příběhu Izáka a Maxe.

Ve svém životě utrpěl hned několik bolestivých ztrát, přežil boje na západní frontě během první světové války a dvakrát zcela propadl alkoholu, přesto se však tento americký autor řadí mezi největší klasiky světové krimi literatury. Dnes si připomínáme 55 let od jeho úmrtí.

Byl to vůbec první ruský spisovatel, který se věnoval fantastickému žánru. Zažil dva největší světové konflikty, jež kvůli náhodě oba proležel těžce nemocen na lůžku. Napsal 17 románů, několikanásobně více povídek a nespočet novinových článků. Dnes by oslavil již 130. výročí narození.

Lajla a Marjam, dvě afghánské ženy, měly každá o životě naprosto odlišnou představu. Ani jednu z nich však nikdy nenapadlo, že je osud spojí dohromady jako dvě nešťastné manželky jednoho starého, výbušného a hlavně surového muže. Přesně to se však stalo.

Na první pohled nenápadná kniha, v níž se nic moc neděje. Za oponou obyčejných všedních dní se však skrývá něco mnohem hlubšího, než jen tolik diskutovaný vztah matky a dcery a pár vtipných příhod z hotelového prostředí.

Když Michalu Vieweghovi v prosinci 2012 nečekaně praskla aorta, málokdo věřil, že vůbec přežije. Viewegh však nad zrádnou nemocí zvítězil a v říjnu 2013, tři čtvrtě roku od své klinické smrti, vydal novou knihu. Knihu, kterou psal jako terapii. Svůj osobní deník.