Ano, jmenovala se Marie a její osud se stal námětem posledního příběhu z cyklu Biblické ženy americké autorky Francine Riversové. Ta nás v jeho rámci postupně seznámila s Támar, Rachab, Rút a Bat-šebou, což všechno byly ženy, které jsou zmíněny v rodokmenu Ježíše. A právě nyní, v čase počínajícího adventu, nám nakladatelství Návrat domů přineslo knihu s názvem Marie – žena statečná. Snad abychom si pak u vánočního Betléma přestavujícího momentku Ježíšova narození lépe uvědomili její roli v celém tom každoročně připomínaném příběhu.

Na rozdíl od Rút či Bat-šeby určitě není životní pouť Marie neznámá. Obyčejná dívka, kterou zasnoubili o dost staršímu tesaři, byla Bohem vyvolena k tomu, aby počala z Ducha Svatého Božího Syna, který měl přijít zachránit svůj vyvolený lid z otroctví. Mesiáše čekal židovský národ od nepaměti a každá žena ve svém prvorozeném synu viděla onoho „zachránce“. Vánoční příběh asi není třeba nikomu vysvětlovat. Narození děťátka v městečku Betlém, zástupy zpívajících andělů, pastýři a mudrcové s dárky, které stimulovaly vznik tradice nadělování dárků, kterou milují především děti. Dospělí se těší z jejich rozzářených očí, což je dostatečnou odměnou za předvánoční shon a stres.

Jenže Mariin život neskončil porodem Syna. Vychovala jej, starala se o něj. Porodila mu sourozence a sledovala jeho službu. Prožila zkrátka vše, co ostatní ženy, které porodí, vychovají a s nadějí a očekáváním hledí na své děti. Bohužel ji potkalo i mnoho bolestného. Nejprve trpěla urážky, když jako svobodná otěhotněla (takové se tehdy kamenovaly!), potom zažila pronásledování a strach o rodinu, dostalo se jí opovržení od lidí i příbuzných a nakonec smrt toho, v něhož věřila a který byl počat v jejím těle.

Co prožívala, jak se cítila, nereptala někdy na svůj úděl? To vše se snaží zachytit ve své knize Francine Riversová. Z útržků, které jsou zachyceny v evangeliích a skutcích apoštolských, se autorka pokouší rekonstruovat život ženy, která dokázala riskovat ve svém nesobeckém postoji vzít na sebe úděl, který si ani neumíme představit. Ne, nebyla v žádném případě dokonalá, i ona čelila pokušením, nedůvěře a musela se o svoji víru prát.

Tím je blízká i dnešním ženám, matkám, jež v nejisté době vychovávají své děti a bojují o naději v lepší budoucnost. Nebyla to žádná supermatka, a právě proto může být její příběh posilou všem, kdo si myslí, že výchovu dětí nezvládnou.

Moc mě potěšilo, že autorka se striktně držela biblických podkladů a nevnášela do textu nic z apokryfních evangelií a pozdějších lidmi vytvořených představ, které jsou s jejím jménem spojené. Knihu o dívce Marii, jejíž jméno i osud zná celý svět, bych doporučila všem čtenářkám bez rozdílu vyznání, ale i těm, které se k žádné víře nehlásí. Pro jedny bude skvělou duchovní inspirací, pro druhé historickým příběhem, jehož ovoce přetrvává až do dnešních dní.

Francine Riversová je dobrou vypravěčkou. Historické postavy jí ožívají pod rukama a dostávají nejen jasné kontury, ale i barvu a obsah. Určitě si její cykly Biblických žen či Mužů víry nenechte ujít!

Související knihy

Riversová, Francine

Návrat domů, 2014