Novými hvězdami české literární scény se staly Tereza Drahoňovská a Štěpánka Jislová se svým vpravdě léčivým komiksem Bez vlasů. Podívejme se trochu za oponu jejich cesty k úspěchu.
O knize
Tereza si nikdy nemyslela, že bude mít pleš dřív než její kluk. Neuměla si představit, že se jí bude stýskat po culíku, který ji lechtal na zádech. A už vůbec by ji nenapadlo, že blízké okolí i lidé na ulici jí budou vyjadřovat podporu v domnění, že si prochází chemoterapií. Když kvůli autoimunitní nemoci přišla během několika měsíců o všechny vlasy, musela se vyrovnat se změnou vzhledu, s pocitem ztráty ženskosti i s nabídkou paruk. Koloběh vyšetření, planých nadějí přinesl spoustu situací, které autorka dokáže nahlédnout s nadhledem a humorem. Svůj první rok bez vlasů líčí ve svěžím díle, které navazuje na bohatou tradici autobiografického komiksu. Jednou z forem alopecie prošlo nebo prochází 147 milionů lidí po celé planetě. Pro přibližně dvě procenta pacientů je alopecie společníkem na celý život. Komiks kromě osvěty přináší i povzbuzení pro pacienty, kteří se s tímto onemocněním vyrovnávají.
Související články
Rozhovory
Padání vzhůru
Beletrie pro dospělé - recenze
Padání
Muže bez vlasové pokrývky dnes potkáváme poměrně běžně. Svým způsobem se z toho stala i jistá móda. Když ale potkáme stejně vypadající ženu, obvykle nás to překvapí. Na rozdíl od chlapů, u žen holou hlavu zpravidla nevnímáme jako otázku volby. Je tomu skutečně tak?