Dějiny lidského rodu jsou protkané dobyvatelskými výpady různých mocností, jež často přerostly v dlouhodobou politiku kolonialismu. Pod záštitou zdánlivé nadřazenosti vnucuje jedna civilizace své představy o světě tomu, koho si podrobila. A tento (zlo)zvyk si lidé ochotně přenesou i mimo rodnou planetu.
O knize
„Kdo ví, zda duch lidských synů stoupá vzhůru a duch zvířat sestupuje dolů k zemi?“
Kazatel 3:21
Vypadali jako sloni, to nikdo nepopře. Pozemšťané tedy nildoror podceňovali, stejně jako jejich napohled hrozivější souputníky sulidoror. Jenže mimozemšťany nelze soudit podle lidských měřítek, což koloniální Společnost ke své škodě pochopila až ve chvíli, kdy musela Holmanův svět – planetu Belzagor – vrátit pod správu domorodců. Edmund Gundersen, dříve čelný představitel koloniálního panství, se teď vrací přes půl galaxie vyrovnat si s nildoror staré účty. Napřed ho ale budou muset vzít na vědomí.
Dolů k zemi je klasický Robert Silverberg ve vrcholné formě. Jeho pocta Conradovu Srdci temnoty si uchovala stejnou sílu a svěžest, jakou měla v době svého vzniku. Nové vydání v překladu Roberta Tschorna je doplněno o autorovu předmluvu.
Související články
Beletrie pro dospělé - recenze
Vesmírný kolonialismus