Imperfekcionisté

Satirický, a přitom dojemný ohňostroj lidské marnosti odehrávající se v kulisách mezinárodního deníku sídlícího v Římě Hrdinové románového debutu bývalého novináře Toma Rachmana nejsou zrovna ideálními kandidáty na Pulitzerovu cenu. Představte si šéfredaktorku prožívající manželskou krizi či postaršího pařížského korespondenta, který byl kdysi váženým reportérem a velkým svůdcem, ale dnes nemá „žhavější“ téma než chov strnadů. Nebo anorektickou redaktorku ekonomického zpravodajství, jež se zamiluje do dredatého irského povaleče. Odborníka na nekrology a křížovky, jehož životním cílem je „nic nedělat“, avšak rodinná tragédie ho ironií osudu posune v kariéře. Mladého naivního káhirského dopisovatele, snažícího se zdokumentovat „sexuální život islámských extremistů“, kterého bez skrupulí vysává starší kolega. Afektovanou, osamělou a zatrpklou finanční ředitelku nebo korektora sisyfovsky bojujícího proti překlepům typu Saddám Hnusajn nebo genitální ekonom. Ti všichni jsou závislí na vnukovi zakladatele novin, jenž se však zajímá jen o svého baseta jménem Schopenhauer. Jsou to ztracenci, antihrdinové, věční smolaři lapení do sítě pochyb, zmítaní osudem. Jsou patetičtí i dojemní současně. Jsou zkrátka neodolatelní. Rachman je sleduje výsměšným perem milovníka opileckých portrétů a anekdot posbíraných u automatu na kávu. Kniha prostřednictvím jedenácti příběhů vykresluje více než padesát let historie jedněch novin, od zlatých časů k jejich úpadku. Ačkoli se každá z kapitol odehrává v jiném období a točí se kolem jiné postavy, je kniha — právě díky hrdinům, kteří proplouvají napříč jednotlivými epizodami — důmyslně propojeným příběhem.