Začátkem září jsem si velice příjemně popovídal se spisovatelkou Kateřinou Surmanovou. Řeč se točila nejen kolem tvorby, Katka zavzpomínala i na dětství a odhalila mnohé ze svého soukromí.

Mladá žena pátrá po příčinách rodinné tragédie. Její snaha se postupně mění v přímou konfrontaci s populistickými politickými směry a v touhu po pomstě.

Jak může tajemný dopis, slibující odhalení staré pravdy, zkomplikovat život několika zcela rozdílným lidem?

V průběhu noci, v níž se skautům zjevil ve Slavkovském lese pohřební vůz, umírá za velmi nevyjasněných událostí významný německý podnikatel, který se po mnoha letech vrátil do staré vlasti.

Ženy-spisovatelky to před nějakými sto a více lety neměly vůbec jednoduché. Jejich hlasu v literatuře tehdejší doba vůbec nepřála.

Na začátku června jsem požádal o rozhovor jednu z našich nejúspěšnějších autorek detektivního žánru Janu Jašovou. Na mé otázky ochotně odpovídala s vtipem a nadhledem sobě vlastním.

Po třiceti letech se znovu otevírá případ brutální vraždy třináctileté Terezky. Na povrch tak postupně vyplouvají staré rány a bolesti.

Padesátá léta byla dobou násilné kolektivizace zemědělství a také zinscenovaných procesů. Na jejich pozadí se odehrává příběh Miroslava Nýdrleho.

Čas neúprosně letí. Dlouhé vlasy s přibývajícími roky řídnou a šediví. Pravověrná rockerská srdce však zůstávají navždy mladá.