Hana Mašková přináší ve svém románovém debutu Nevyžádaná pošta (Cosmopolis, 5/2026) příběh tří lidí, kteří se vzájemně neznají a žijí naprosto odlišným způsobem. Jednoho dne dostanou všichni tři dopis stejného znění od jakési tajemné Květy. Ta jim slibuje odhalení staré pravdy, ale pouze za podmínky, že se ji odhodlají společně najít. Tři cizí lidé se přes celou řadu potíží, vzájemných neshod a rozbrojů vydávají vypátrat vzájemné pojítko. Vychází najevo, že se v jejich minulosti skrývá hodně společného. Něco, co zásadně poznamenalo jejich dětství.

Zpočátku není snadné se v textu orientovat, autorčin způsob přibližování dějové linie je poněkud překotný – střídají se kapitoly věnované jednotlivým protagonistů. Značné potíže mi činilo začíst se do příběhu a udržet soustředění.

Osudy jednotlivých hrdinů se postupně začínají proplétat, na světlo světa vystupuje celá řada nečekaných skutečností. Po pomalém a rozpačitém rozjezdu nabírá příběh na tempu a stává se napínavým, místy až strhujícím. Nechybí v něm tolik potřebný nadhled ani prvky černého humoru.

Románů, jejichž nosným tématem je odhalování starých rodinných tajemství, bylo napsáno již velké množství. Haně Maškové se naštěstí podařilo vyvarovat obvyklým klišé a šablonovitosti. Díky tomu je její kniha jedinečná a čtenářsky atraktivní.

Za velmi zdařilé považuji vykreslení hlavních postav, které působí uvěřitelně a barevně. Žádná z nich není výrazněji sympatická ani sladkobolně kýčovitá a patetická. Všechny jednají a vystupují velmi specifickým způsobem, jsou proto snadno rozpoznatelné a zapamatovatelné.

Nemohu opomenout také výrazně nadprůměrně kvalitní jazykovou úroveň textu. Autorka je obdařena mimořádným citem pro práci s mateřským jazykem.

Haně Maškové se podařilo napsat nesmírně čtivý a členitý román ze současnosti, v němž úspěšně propojila psychologickou, akční i humornou polohu.

Kniha Nevyžádaná pošta je podle mého názoru velmi příjemným překvapením. Rozhodně není čtením pro každého, ale pevně věřím, že si najde široký okruh spokojených čtenářů.