Krásný úděl máme, a sice představit vám knihu zabývající se fenoménem, jejž mají mnozí z nás dosud v živé paměti. Hromadné cvičení na spartakiádách bylo na pohled úžasné a dechberoucí, ale co všechno se za ním skutečně skrývalo?
Kniha se zabývá fenoménem hromadného cvičení na československých spartakiádách v letech 1955 až 1985. Spartakiády navazovaly personálně, organizačně, ale i ideově na tradici sokolských sletů, které se zase inspirovaly německým turnerským hnutím. Krátce po Gottwaldově smrti se stranické vedení rozhodlo tuto tradici využít pro potřeby legitimizace nového režimu. Smyslem hromadného a synchronizovaného pohybu cvičenců na Strahovském stadionu, největším stadionu světa, bylo doslova „ztělesnění“ zvláštního konceptu socialistického lidu, který měl být zdrojem vší moci a zároveň zcela tvárný podle přání vládnoucí strany. Kniha se věnuje také organizaci spartakiád, jež si vedle obrovských finančních prostředků vynutila zapojení expertních znalostí stovek bývalých sokolských činovníků, a reakci širší veřejnosti na ně, zejména prožívání spartakiád jako smysluplného rituálu samotnými cvičenci.
Československé spartakiády
Autor: Petr Roubal
Počet stran: 408
Vazba: pevná s přebalem
Formát: 130×200 mm
ISBN: 978-80-200-2537-1
Doporučená cena: 395 Kč
Knihu Československé spartakiády vydalo nakladatelství Academia
v edici Šťastné zítřky.
Ukázka z knihy
Proti korporátnímu obrazu ozubených kol a obilných lánů pracovních záloh je možné postavit scénu ze skladby Rodiče a děti, ve které děti po krátkém odloučení od rodičů, kdy cvičily samostatně, přiběhly k matkám a ty je vzaly do náručí a zatočily s nimi. („Kluci a holčičky úprkem běží vyhledat útočiště v laskavých dlaních rodičů,“ psalo v roce 1980 Rudé právo, „pojď, moje maličká, jsi můj celý svět.“) Byla to scéna tak dojemná, že podle jedné z přítomných západních novinářek rozplakala i generálního tajemníka.
Posun v symbolice spartakiád také dobře ilustruje skutečnost, že prosazení této skladby nebylo nikterak jednoduché. S ideou cvičení rodičů s dětmi přišla Jana Berdychová (nar. 1909), která se od mládí věnovala hromadným cvičením, zejména nejmladších dětí. Její koedukativní skladba pro nejmladší žactvo nazvaná Naše hračky, v níž vystoupilo deset tisíc šesti- až osmiletých dětí Velké Prahy, zahájila všesokolský slet v roce 1948. (str. 194–195)

Edice Šťastné zítřky
Edice Šťastné zítřky analyzuje prostřednictvím textů, vzniklých jednak během komunistického režimu, jednak po roce 1989 vliv totalitní ideologie na kulturu, vědu a na život celé společnosti. Knihy vycházející v edici Šťastné zítřky zobrazují na první pohled vlídnější, ale o to zrůdnější a nebezpečnější tvář totalitního režimu, totiž tvář režimní každodennosti. Vyšly zde knihy Filmová propaganda, Venkov v českém filmu 1945–1969,
Věda jde k lidu, Kinematografie zapomnění aj. O některých dalších knížkách této edice si můžete přečíst v našem článku.
Informace o edici byly čerpány ze stránek nakladatelství Academia.

Komentáře
Zatím žádné komentáře. Buďte první!
Pro přidání komentáře se musíte přihlásit.
Přihlásit se