Román Šepot kolibříka autorky známé jako @terr_books, tedy Terezy Polivchuk Poslušné, který vydalo nakladatelství Cosmopolis, je románem pro ženy. Přestože obsahuje romantické pasáže, za odpočinkové čtení se pokládat rozhodně nedá.

Hlavní hrdinkou je Alexandra. V maturitním ročníku tragicky přijde o oba rodiče. Její život dostal osudovou ránu, která jej roztočí do hotové spirály smrti. Ve snaze mít blízkého člověka uvízne ve vztahu s násilníkem. Ale je jen na ní, jak se s tím vším popere. Ale má skutečně možnost se rozhodnout, nebo se ocitá v pasti, ze které není úniku?

Autorka dá Alexandře šanci na reparát, i když špatně rozdané karty jí nový začátek neusnadňují. Jenže kolik žen polapených v závislostech a toxických vztazích ve skutečnosti žádnou šanci na únik nemá? Kolik jich zemře rukou násilného partnera?

Autorka svůj román doslova napěchovala těžkými tématy. Jako by vzala vše negativní, co se může ženě stát, a tím vším nechala svoji hrdinku projít. A ani nový začátek není snadný. Jeho prostřednictvím se zase podíváme do světa handicapovaných lidí a na problémy, které řeší oni a jejich blízcí. Možná nás totiž ani nenapadne, čemu všemu musí čelit. Množství zajímavých námětů hned na několik románů sloučila Tereza Polivchuk Poslušná do jedné vcelku útlé knihy.

Líbil se mi Alexandřin příběh, i když mi přišlo, že dostala naloženo až moc. Potěšilo mě, že se postupně vše začalo překlápět k lepšímu, že v katastrofě, která ji potkala, dokázala zmobilizovat svou sílu a znovu „vzlétnout“.

Ze způsobu, jakým autorka píše, jsem však lehce na rozpacích. Místy mi přišlo, že informace o problémech, postiženích, nemocech, ale i opatřeních na podporu takových lidí, jsou jen „opsané z wikipedie“. Prostě odborné vsuvky v příběhu působily trošku jako pěst na oko. Ano, jsou zajímavé a do příběhu se hodí, ale možná by šly začlenit méně násilně.

Z počtu toho, co už autorka napsala (ať jde o již vydané, nebo na vydání čekající příběhy), mi připadá, že jde o člověka „posedlého“ psaním. Píše hodně rychle, a podle mne je to na textu znát. Myslím však, že s dobrým redakčním vedením se tyto mušky na kráse brzy ztratí. Rozhodně má Tereza Povlichuk Poslušná našlápnuto víc než dobře.

Knihu jsem si vybrala k recenzi podle anotace (mám ráda silné ženské příběhy) a především díky obálce, která je opravdu velmi povedená. Jen bych vytkla malé světlé písmo na zadní straně přebalu, které se v tmavé barvě ztrácí, ale to není nic závažného.

Jestliže jste silné ženy a zvládnete, když se ubližuje ženám, a umíte si připustit, že občas jsou situace, v nichž žádné řešení není to správné, pak zvládnete přečíst i Šepot kolibříka, který určitou bezvýchodnost ukazuje. Navíc však přináší i osvětu, jak z kritické situace najít cestu ven. A to je dobře.