Povídky z knihy Na otecké půdě. Obrázky ze Žďárských hor jsou souborem již dříve časopisecky vydávaných povídek spojených lokalitou Žďárské vrchy. Knižně vyšel tento soubor poprvé v roce 1894 v Brně.
Autor ve svých „obrázcích“ vykreslil atmosféru dobové reality na pozadí podstatných dějů české historie 19. století. Tak kupříkladu povídka Polák zmiňuje bitvu u Sadové (1866), zásadní střet prusko-rakouské války. V povídce Robotníci se pro změnu vzpomíná na poddanství a robotu (zrušena 1848).
Zatty nicméně neklade do popředí historické děje a události, ale více se věnuje prosté situaci člověka v drsném a nehostinném prostředí Žďárských hor (dnes označovaných toponymem Žďárské vrchy). V převážně tragických osudech prostých lidí vyjevuje kromě věčného zápasu s přírodou také těžký sociální aspekt jejich života. Zdá se nám, a mnohde to i autor sám přiznává, že jednotlivé příběhy nejsou smyšlené, ba naopak že v nich autor čerpá ze skutečných událostí a vlastní bohaté zkušenosti i ze svého sepětí s krajem, který dobře znal.
Stylem vyprávění i citlivým vykreslením postav se Zattyho povídky podobají Nerudovým Povídkám malostranským, ovšem Zatty dává v mnohem větší míře průchod tragickým tónům života svých postav.
Ačkoliv hovoří jazykem pro nás již mírně zastaralým, promlouvá k současnému čtenáři v hluboce lidském a přitom precizním literárním ztvárnění osudů obyvatel Žďárských vrchů. Kniha vychází po devadesáti letech od posledního vydání tohoto bohužel již pozapomenutého autora. Kniha vychází s podporou města Žďár nad Sázavou.

 

Na otecké půdě

Obrázky ze Žďárských hor
Autor: Karel Zatty

Počet stran: 112
Vazba: vázaná
Formát: 142×109 mm
ISBN: 978-80-906646-2-3
Doporučená cena: 279 Kč

Knihu Na otecké půdě vydalo nakladatelství Mlhovina.

 

Ukázka z knihy

Co den je vídám. Chodí ke mně do školy. A když tak se na ně zadívám, zdá se mi, jako bych zřel všecko to neštěstí, jež může chudé děti potkati. Jest mi jich srdečně líto. Jest trpké sousto vyžádané u dveří boháčových, však mnohem trpčí, musí-li o ně člověk chtěj nechtěj prosit! A nejtrpčeji snad chutná dětem vyptaný chléb! Málo jest lidí, již rádi dají. Každý něco ví. Ten táže se, proč žebrá, jsa tak mlád, a jiný odkazuje, by rodiče šli do práce. Kdo nezakusí, neuvěří! Jen dejte lidem práci a dětem sirotám rodiče, a bude spomoženo.

 

Karel Zatty

Karel Zatty, vlastním jménem Karel Josef Zákoucký (1862 Heřmanův Městec – 1925 Chrudim), byl povoláním učitel a ředitel chlapecké měšťanské školy v Heřmanově Městci, kde působil také jako městský zastupitel a člen řady zdejších spolků. Byl i zakladatelem místního Klubu českých turistů. Je pochován v Heřmanově Městci. Dne 14. června 1928 mu byl nad rybníkem Konopáčem odhalen žulový pomníček. Jeho osobnost připomíná rovněž turistická cesta z Heřmanova Městce přes Konopáč do Lichnice, která nese jeho jméno. Literární dráhu započal už jako student publikováním fejetonů v pardubických novinách Perštýn. Své příspěvky otiskoval nejen v řadě novin, ale i v kalendářích a v zábavných i odborných periodikách. Publikoval téměř ve všech dobových časopisech určených mládeži. V autorových historicky laděných prózách vystupuje často jeho rodný kraj Vysočina. Knižně vydal několik cestopisů, řadu povídek a také pedagogicko-naučné práce. Některé jeho knihy byly přeloženy do bulharštiny a slovinštiny. Především v časopisech a novinách používal řadu pseudonymů (např. Marie Bouchalová, Karel Zdenko z Průhonu, K. Svratouch a další). Mezi lety 1891 a 1925 vydal více než šedesát titulů pod svým vlastním jménem. Psal knihy, povídky, pohádky, cestopisy a pedagogicko-naučné práce. Pod pseudonymem Karel Zatty vydal pouze dvě své knihy.

Informace byly čerpány ze stránek internetového knihkupectví Kosmas.

Nakladatelství Mlhovina vzniklo v říjnu roku 2016. Jeho stěžejní náplní bude nakladatelská činnost. Rádi by se zaměřili především na vydávání knih z oblasti literatury faktu, regionální literatury a publikací pro děti a mládež. Doplňkově chtějí podporovat původní českou beletristickou i básnickou tvorbu.