Nakladatelství Crew vydalo začátkem června 2018 již padesáté číslo Garfieldových sebraných stripů Garfield, král zvěřiny. Při příležitosti tak významného úspěchu vyšla kniha na silnějším papíře, se hřbetem a především – v barvě. Bývaly doby, kdy jsem si jako malá vybarvovala komiksy s Garfieldem sama. To už teď naštěstí nebude nutné, protože všechny následující knihy se této nové podoby budou držet. A pokud si myslíte, že po tolika číslech vám líný, sarkastický a pondělky nenávidějící kocour nemá co říct, mýlíte se!

Garfield_kral zveriny_ukazka2

Kocouří milovník lasagní a pizzy nám sice zestárl, ale důvtip a smysl pro humor jeho stvořitele Jima Davise zůstal zachován a drží si svou úroveň. Obálka a název padesátého čísla jsou možná zavádějící a anotace pak zcela určitě! Ta totiž hlásá: „Vyražte do džungle na safari zábavy se lví dravostí, krokodýlí žravostí a sloním apetitem!“

Čtenář by snadno mohl nabýt dojmu, že uvnitř knihy nalezne plno stripů z prostředí džungle. Že se s Garfieldem, Jonem a Odiem možná vypraví na nějaký dobrodružný výlet do Afriky, za mnoha nebezpečnými zvířaty a humornými scénkami ze safari.

Tak tomu (bohužel) není. Většinou zůstaneme pěkně v teple domova, který ale naštěstí přináší dostatek příležitostí pořádně se zasmát. U Garfielda je totiž legrace, i když se zdánlivě vůbec nic neděje. Naprosto nic. Jenom se spí. A jí. Zabíjejí se pavouci. Myši se „loví“ rozvážným krokem. Ptáčci usedají, kam se jim zachce. A sympatická Líza se snaží vnést pořádek do chaosu. Garfield je stále nerudný a cynický, Nermal (nemohu si pomoci, ale z animovaného seriálu je mi bližší jméno Nezmar) je pořád nesnesitelně roztomilý, Odie slintá a Jon sice konečně našel přítelkyni, ale i tak je to stále idiot.

Garfield_kral zveriny_ukazka1

Prostředí malebného domku čas od času vystřídá scéna z restaurace, minigolfu, zahrady, lesa a také z farmy, kde Jon vyrůstal. Výlety na rodnou farmu se objevovaly i v předchozích dílech a patřily k mým nejoblíbenějším scénkám. Měla jsem však pocit, že právě v nejnovějším čísle byl výlet na farmu trošku odbytý. Byla mu vyhrazena necelá dvoustrana a prakticky nic zajímavého se na ní neudálo. Také mi v knížce chyběly Vánoce a oslava Silvestra, Garfieldem toužebně očekávané svátky, které mi v dřívějších číslech byly tak milé. Přesto musím uznat, že jsem se ani na okamžik nenudila a že se k hrdinovi svého dětství ráda zase někdy vrátím.

Knížka je vcelku útlá a maličko mi v ní chybělo číslování stránek. Přečtenou ji ale budete mít za chvilku. Doporučuji ji všem, kdo se chtějí pobavit a odreagovat od všedních starostí. Usedněte do pohodlného křesla nebo ven na zahrádku a užijte si s Garfieldem veselé odpoledne.