V srpnu mi vyšel první román. Je to rozhodně splněný sen. Sen, který šel vždy ruku v ruce se čtením. Pro malého čtenáře je spisovatelství myslím logickou kariérní volbou. Ale nemluvila jsem o ní a dlouhou dobu jsem si za ní vlastně nijak nešla.
O knize
Šestnáctiletá Lenka má milujícího tátu, ale o své širší rodině neví téměř nic. Aby to veliké prázdno zaplnila, začne s pomocí staré fotografie malého chlapce pátrat po rodinné historii.
Otevírají se před ní příběhy Anežky, která vyrůstala v Beskydech na začátku 20. století a životem si nese pocit viny za rodinnou tragédii, a Marie, která přišla na svět v roce 1946. Lenka postupně zjišťuje, že Mariino narození nebylo tak docela šťastnou a očekávanou událostí.
Kniha pojednává o hledání vlastních kořenů, o touze někam patřit, o vině a odpuštění. Je o komplikovanosti rodinných vztahů a proplétá se důležitými událostmi 20. století v naší zemi, které měly na hrdiny příběhu zásadní vliv, ačkoli oni sami je nijak ovlivnit nemohli.
Související články
Čtení ke kávě
O cestě za první vydanou knihou