Sebrali jim lidská práva, majetek, domovy, nechali je žít ve špíně, zimě a o hladu. Přesto je nedokázali všechny zlomit. Možná to bylo i tím, že myšlenky jim zotročit nedokázali!
O knize
Spisovatelka Etty Weilová musela opustit byt s výhledem na Seinu, kde tvořila své romány, a projít temnými branami Osvětimi. Tváří v tvář otřesné realitě se ale nevzdala, odmítla ztratit víru ve fantazii a svým vyprávěním se pokusila uniknout do hezčího světa. Její příběhy dodávaly vnitřní sílu a naději nejen jí, ale i ostatním ženám. Jenže v táboře čekala smrt na každém kroku, a tak se v Etty zrodilo pevné odhodlání – přežít a jednou o tom všem napsat. Aby vrátila život lidem, které milovala. Člověk totiž doopravdy zemře teprve tehdy, když se na něj zapomene.
Související články
Beletrie pro dospělé - recenze
Fantazie dává naději