Paula Hawkins mě dostala svojí prvotinou Dívka ve vlaku. Pak jsem jako audioknihu poslouchala Pomalu hořící oheň a zase se mi líbila (krátká recenze). A když v nakladatelství Cosmopolis začali vydávat její knihy, začetla jsem se do Modré hodiny (krátká recenze), která mi tolik nesedla. A tak jsem se rozhodla přečíst i knihu Do vody, kterou nově vydalo právě nakladatelství Cosmopolis.

Ze začátku jsem byla zmatená obrovským množstvím vypravěčů a jen těžko jsem se příběhem prokousávala. Až jsem měla pocit, že knihu odložím nedočtenou. Nicméně jsem vytrvala a kupodivu se mi podařilo začíst se a ponořit se Do vody.

Příběh tůně sebevrahů, nebo chcete-li místa, kam patří všechny „potížistky“, tedy ženy, s nimiž jsou potíže, mě nakonec úplně pohltil. Jakmile jsem si ujasnila, kdo je kdo, dokázala jsem pochopit, na co se autorka snaží upozornit. Na úzkoprsou morálku, na potíže plynoucí z postoje, že muž má právo se ženou nakládat, jak se mu zlíbí. Do vody je i není detektivka, psychologický i společenský román, zkrátka jde o čtení, které by mělo vést k zamyšlení nad vlastní schopností tolerovat odlišné jedince. Kniha se mi líbila určitě víc než Modrá hodina, ale úrovně Dívky ve vlaku nedosahuje.

————————————————

Další knihou Georgese Simenona, která se dočkala audiozpracování, je příběh Maigret a soudcův dům. Necelých pět hodin poslechu tak díky vydavatelství OneHotBook můžete opět strávit ve společnosti Jana Vlasáka, který celou sérii s komisařem Maigretem načetl.

Tentokrát mě překvapilo, že komisař byl přeložen z Paříže na venkov a že za celou dobu poslechu ani jednou nezaznělo nic o paní Maigretové. Ona totiž obvykle není paní Columobová, občas bývá do příběhu vtažena více, občas méně, ale vždy dělá svému muži příjemné zázemí. A tentokrát nic. Jakoby komisař tím, že je mimo svůj obvyklý rajón, přišel nejen o své kolegy, ale i o ženu. Opravdu zvláštní příběh.

Ale jinak je vše při starém: komisař vyšetřuje nález mrtvoly v soudcově domě. Vraždil soudce, jeho syn, nebo snad dcera? Proč je dcera na noc zamykána ve svém pokoji? Co vše odhalí hloubavý komisař, který je zvyklý nebrat si servítky a nikomu nestranit? A nebojí se odloupnout pozlátko z povrchu a odhalit krutou pravdu, již mělo zakrývat? Ne, komisař Maigret nemůže svou lidskostí a nekompromisností zklamat. A já se těším na další díl.

————————————————

A hned po Maigretovi jsem se zaposlouchala do Hercula Poirota. Tedy přesněji do příběhu s názvem Poslední smrt roku. Ačkoli jej načetl rovněž Lukáš Hlavica stejně jako další knihy s tímto hrdinou, autorkou knihy není Agatha Christie, jak byste asi čekali, ale její novodobá pokračovatelka Sophie Hannah.

Hercule Poirot je pozván na oslavu nového roku na řecký ostrov Lamperos.  A jako věrný Watson jej následuje inspektor Catchpool, smířený s tím, že opět bude hrát druhé housle, a potěšený tím, že bude moci plavat v ledovém moři. Při hře s novoročními předsevzetími je oznámena vražda jednoho z obyvatel domu, kteří zde žijí v jakémsi sektářském uskupení. Oběť je v oznámeném čase hlídána, a když se nic nepřihodí, všichni dojdou k názoru, že šlo jen o nejapný žert. Jenže o pár hodin později je dotyčný skutečně nalezen mrtvý!

Musím říct, že mi trvalo dlouho, než jsem se zorientovala v tom, kdo je kdo, jména zúčastněných se mi pletla – ale to je u všech audioknih podle Agathy Christie, protože u poslechu člověk nemá možnost jména fixovat očima, nemá možnost otočit stránku zpět a ověřit si, že jsem správně. Řeším to tak, že všechno nechám plynout a Poirot mi všechno pěkně shrne v samotném závěru. A ani knihy Sophie Hannah v tom nejsou jiné. Dostala jsem tedy to, co jsem očekávala: napínavý zamotaný příběh vražd v uzavřené komunitě, kde každý skrýval nějaké tajemství. Pokud máte rádi Hercula Poirota, pak si nenechte ujít ani tento deset a půl hodiny dlouhý poslech připravený vydavatelstvím OneHotBook.

————————————————

Novinka z nakladatelství Jota autorky Karly Sorensenové se jmenuje Lekce randění. Název v kombinaci s anotací dává tušit, že půjde o lehkou romantiku plnou humoru se šťastným koncem. A když tomu uvěříte, budete možná trošku překvapeni tím, co je ukryto pod povrchem.

Ona – introvertní knihovnice, která neumí komunikovat s muži a už vůbec s nimi nedokáže randit. Má za sebou totiž takovou zkušenost, která ji donutila postavit kolem sebe vysoké hradby, za které muži prostě nepatří. On je hráč amerického fotbalu, průšvihář a hezoun, majitel úžasného těla a pěkně prořízlé pusy. Ve chvíli, kdy se ona odhodlá zaplatit si vztahového „odborníka“, aby ji naučil randit, přimotá se do toho on, který je na venkově za trest na nucené dovolené. A tak si rozhodne zpříjemnit každodenní nudu tím, že ji vezme do učení…

Buďte si však jistí, že nejde jen o povrchní romantiku, ale hlavně o bourání zdí a stereotypů. A také o tom, že časy, v nichž se jen dotek ruky považoval za romantické gesto, možná mohou něco naučit nás v časech, kdy zdrženlivost není v kurzu. Musím říct, že Lekce randění byla překvapivě zábavná i k zamyšlení nutící kniha. Máte-li tedy chuť na trochu inteligentní romantiky, určitě neuděláte chybu, když zvolíte román Karly Sorensenové.

————————————————

Jméno americké autorky Emily Henry mi nic neříkalo, ale zaujala mě obálka audioknihy Povedená historka, posléze i anotace, tak jsem se rozhodla, že ji zařadím do svého playlistu. Knihu pro vydavatelství OneHotBook načetla Patricie Solaříková Pagáčová a já úplně zapomněla, že její hlas už v uchu mám od Klubu divných dětí, takže to bylo příjemné překvapení. Po pravdě: její přednes k povedené romantické komedii příjemně ladil, takže mi skoro třináct hodin v její společnosti příjemně uteklo.

Hrdiny Povedené historky jsou introvertní knihovnice Daphne a uzavřený Miles. Jejich seznámení bylo historkou, kterou by raději k dobrému nikde neříkali: Daphne opustil snoubenec, který po rozlučkovém večírku se svobodou zjistil, že miluje svoji nejlepší kamarádku. Ta shodou okolností chodila s Milesem, a tak tu najednou byly dvě zlomená srdce a dobrák Miles poskytl Daphne podnájem.

Dalo by se říct, že jde o tuctový romantický příběh s předvídatelným koncem, nicméně bylo velmi zajímavé poslouchat, jak se ti dva vyrovnávají s tím, co se jim stalo, a jak k sobě postupně hledají cestu. Autorka vytvořila sympatickou dvojici a čtenářkám (posluchačkám) nezbývá nic jiného než jim držet palce. Protože prostě romantika bez happy endu není romantika!

Jak je vidět, převažují mezi tipy audioknihy, inu začal školní rok a času na čtení je méně.
Také se u vás projevuje běh roku na preferencích knih či audioknih? Dejte mi vědět!