Během dne je účetní a daňový poradce, ve volných chvílích se věnuje psaní haiku a povídek. Jaké knihy píše a o čem jsou? Na co se mohou čtenáři těšit?
O knize
Dospělí mu furt řikali, co má, co nemá, co smí, co nesmí, jak je ten život těžkej a ať se připraví, co ho všechno ještě čeká, že to není žádná sranda.Takže se na budoucnost moc netěšil, spíš přemejšlel, jak se tomu nějak vyhnout. To všichni víme, snad to i děláme, ale v této sbírce povídek je to řečeno po svém, jinak, není to doslova svět magie, ale přece jen – svět úspěšných i neúspěšných, těch šťastných, což vždy nejsou ti, jaké bychom v povídkách jihočeského autora čekali na první dobrou. Ale on je v tom dobrý, Zbyněk Mrvík, jméno, jež není soudě povrchně dle jména garantem kvality. Angličan by tyto příběhy opsal slovy „against all odds“ nebo nejkrásnějším anglickým slovem (dle hlasování ve Velké Británii před několika lety) serendipitty: neočekávané štěstí navzdory nepřízni osudu a všemožných okolostojíčností.
To činí tuto knihu „příjemnou“, nikoli v povrchním smyslu lehkého čtiva, ale jako dílo, které je dobré číst a ke kterému se budeme rádi vracet. A to je důvod, proč můžeme tuto sbírku nazvat a to bez výhrad: „krasavec“ a lomit rukama a znovu se k ní vracet. Je to dobrá kniha povídek a víc vědět nepotřebujem...
Související články
Rozhovory
„Vždy jsem měl záměr psát o obyčejných věcech, které denně prožívá každý z nás,“ říká spisovatel Zbyněk Mrvík
Čtení ke kávě
Krajta královská a sny
Jako malej jsem se bál hadů. Ale jako hodně. Vlastně nevím proč, ale tipnul bych si, že to bylo proto, že mi všichni – rodiče, prarodiče, ve školce, ve škole – pořád říkali: bacha na hady, jsou nebezpečný, hrozí smrt, můžou tě uštknout nebo uškrtit. A tak jsem se bál.
Čtení ke kávě
Proč se marsky jmenujou marsky?
Tak nepřišla. Fakt nepřišla. Šel jsem sem jen kvůli ní, byli jsme domluvení, ale není tady. Ať se rozhlížím po celém kostele pořád dokola, nevidím ji a mše už skoro končí.