Pro dobrotu na žebrotu. S poctivostí nejdřív pojdeš. Nebo nejdál dojdeš? Jak ono to vlastně bylo a které z těch rčení dnes vůbec platí…?
O knize
Na Malé Straně se vždy děly zvláštní věci. Občas na vás mrkl chrlič, ve stínech jste mohli spatřit strašidlo nebo jen zvláštní holku, co uměla věci, které by nikdo nečekal. Lidem ale vždy stačilo na chvíli zavřít oči a pocit něčeho nepřirozeného se ztratil. Lidem, ne čarodějkám, které na Malé Straně žily od nepaměti. Většinou slušně a spořádaně, což se nedá říct o Ginevře, jejíž rodina byla i na čarodějnické poměry velmi zvláštní a jejíž tajemství nečekaně vyplouvají na povrch zrovna ve chvíli, kdy po Praze začnou mizet strašidla, strachem se schovávat domovní znamení a selhávat mocná kouzla. A do toho všeho jí ve škole všichni pořádně pijí krev.
Vítejte v dobrodružném světě malostranských čarodějek, které si dokážou poradit i v těch nejsložitějších situacích.
Související články
Čtení ke kávě
Dobrý člověk ještě žije
Čtení ke kávě
Dej si pozor, co si přeješ – mohlo by se ti to splnit
Karlův most – hlava na hlavě. Nerudovka – hlava na hlavě. Moje hlava? Lidově řečeno v pejru. To bylo blahé paměti pár let zpátky.
Čtení ke kávě
Návrat ztraceného lišáka a jednoho zatoulaného já
Co máš znovu najít, to se vrátí. Že jste to už někde slyšeli? Mám pro vás příběh ke kávě. Je z dob, kdy jsem kávu ještě nepila, protože mi připadala hořká, a taky z dob, kdy už si den bez kávy nedovedu představit. Chyběla by mi její hořká chuť.