Spisy Ladislava Grosmana sv. 1

První svazek spisů přináší dvě slavné novely a málo známý román z období Slovenského státu z městečka pod Vihorlatem, v němž vedle sebe žijí židovská a křesťanská komunita v atmosféře postupující fašizace společnosti. V Obchodu na korze, jehož zfilmování režiséry Jánem Kadárem a Elmarem Klosem bylo oceněno americkým Oscarem, jde o drama prostého člověka uvízlého v mašinerii nových pořádků. Podobně je tomu v příběhu stárnoucí dívky v novele Nevěsta, která se dočká svatby za velmi nezvyklých podmínek. V románu Z pekla štěstí je dvanáctiletý chlapec propašován do Maďarska k příbuzným v domnění, že bude ve větším bezpečí, a tam, vyzbrojen pouze znalostí rodokapsů a červené knihovny, projde hrůzami války. Strhující román, v němž se mísí tragika, humor i poezie, vznikl podle skutečného příběhu. Prozaik a scenárista Ladislav Grosman (* 1921 v Humenném – † 1981 v Kironu) pocházel ze slovenské židovské rodiny, dětství a dospívání prožil na východním Slovensku. Za války byl dva roky ve vojenském pracovním táboře, zažil perzekuci i ilegalitu. V září 1945 se přestěhoval do Prahy. Vystudoval Vysokou školu politickou a sociální, doktorát filozofie získal na Fakultě pedagogiky a psychologie UK. Pracoval jako redaktor a lektor v časopisech a nakladatelstvích, v letech 1965–1968 se stal dramaturgem a scenáristou ve Filmovém studiu Barrandov. Knižně debutoval v roce 1965 novelou Obchod na korze, přeloženou posléze do mnoha jazyků. Stejnojmenný film, který podle novely natočili Ján Kadár a Elmar Klos, získal v roce 1966 filmového Oscara. Kniha próz Nevěsta vyšla v Československu až po jeho emigraci do Izraele. V exilu stačil vydat pouze jednu novou knihu Hlavou proti zdi. Od ledna 1969 působil jako lektor slovanských literatur na univerzitě Bar-Ilan poblíž Tel Avivu, těsně před svou smrtí přednášel také scenáristiku a dramaturgii.