(aneb Listopad na mojí vinici, mýma očima)
Pohled do mýho jindy pěknýho okna příliš optimismu a životního elánu nedodá. Listí ve vinici už leží na zemi, nad ní se válí cáry mlh, což je sice klišé, ale jen se podívejte taky. Je to přesně tak! A je tu další Listopad.
O knize
Barvitá cesta v čase do osmdesátých let minulého století, kde lze pořád najít něco nového, a pokud snad ne, je možné se dívat na věci ze strany, z které se příliš neznají. Jemné ohlížení začíná rodinnou tragédií, která nechce pustit své aktéry či svědky ze svých spárů ani v pozdějším životě. Směsí tragikomických prvků vzniká zvláštní druh humoru, který prolíná celou knihou. Silnou stránkou této prózy je hra s jazykem, neskrývaná radost z této hry, vzniká tak zvláštní, až tajemný rytmus vyprávění, nálada, atmosféra. Mimo jiné kniha pootvírá i zákulisí výtvarné tvorby, která tvoří rámec příběhu. Jde o mimořádně zralou prvotinu, skvělé přiblížení doby nedávno minulé.
Související články
Čtení ke kávě
Ať každý pláče pokud možno na správném hrobě, jako já na svém
Čtení ke kávě
Stará krása našich měst, 2. část
Kde jsme to jen skončili… Ach ano, v našem městečku se onehdy konala konference studentů architektury, kterým jsem musel chtě nechtě dát za pravdu, že to městečko má do krásy daleko. Už jsem se chytil…
Čtení ke kávě
Stará krása našich měst, 1. část
Konala se v našem městečku onehdy konference a výstava jakýchsi studentů architektury, kteří nám řekli, kdybychom to snad sami nevěděli, jak to naše městečko je ošklivý. To je ale všude. A příčinu vidím, kromě všeho jinýho, ve dvou největších zlech dvacátýho století: v komunismu a automobilismu. Pro ty nebyly naše města stavěný.
Čtení ke kávě
Doba posthektická
STOJÍM RÁNO U OKNA A VYHLÍŽÍM VEN, na městečko, kde se zastavil čas, a na tomto místě jde poděkování za spolupráci s panem Hrabalem. Hledím do toho našeho údolíčka, kde se červenají střechy, to je betlém! Tu všude bydlí naši sousedi. Je pěkný podívat se z okna a ty střechy znát i jménama. Pravda, spoustu těch lidí neznáme, některý nesnášíme, ale někde se najde i pár přátel. Není podstatný, aby jich bylo až tak úplně moc.
Čtení ke kávě
Ještě trocha jarního přemítání
Je tu jaro, slunko už ve svým maličkým zenitu pěkně dosvítí přes okolní střechy nám na zápraží a běží tak rychle, jak rychle se točí náš dům.