Kněz prezidentem

V široce pojatém obraze Slovenska první poloviny minulého století autor analyzuje životní osud Jozefa Tisa, jeho nástup k moci, formování slovenského nacionalismu, vznik „temné legendy“, jež se v souvislosti s Tisem později vytvořila, i dnešní postoje historiků. Tiso začal budovat „nové Slovensko“ podle vlastní vize autokratického, silného a dobře fungujícího státu. Jeho cílem bylo zejména posílit kult domácí, slovenské tradice, odlišnosti a specifičnosti Slováků. Jako jedno z klíčových hesel se ujalo: „Na Slovensku po slovensky.“ A tak „naše hory a údolí“ byly nejkrásnější, Slováci nejpracovitější, slovenští hoši byli nejelegantnější a dívky nejpůvabnější, v bitkách se dokonce stala argumentem i „slovenská facka“. Tisova biografie je tak až symbolickým příkladem toho, jak morálně korumpující ideologií byl nacionalismus 20. století. Národní katolický stát neměl s katolicismem nic společného; náboženství bylo pouze pohodlnou fasádou pro ideologii. I krása slovenských hor se stala nástrojem propagandy. Ovšem cesta od kultu domácí slovenské tradice, národní síly a jednoty ke zločinům byla krátká. Dohlížel na ni dobrotivý otec národa, intelektuál a zároveň vesnický farář, profesor teologie, odborník na křesťanskou morálku – kněz, jenž se stal prezidentem. Andrzej Krawczyk pokládá otázky, jež jsou vysoce důležité a aktuální i v našem století, a mimo to naléhavě připomíná, že by bylo velkým zjednodušením, kdybychom historické postavy vnímali jednoznačně – jako stoprocentně pozitivní nebo negativní –, protože právě v jejich nejednoznačnosti spočívá dramatičnost dějin. Krawczykova kniha je příběhem o vlastenectví, jež se v těžkých dobách dostalo na scestí.