Čím jsem starší, tím patrněji si uvědomuji, jak čas splašeně letí kupředu. Člověk se ani nenaděje, a už mu na dveře klepe další rok. Sotva ze skříně vyhrabe palčáky, venku je přes třicet stupňů, a tedy ideální čas poohlédnout se po nafukovacím lehátku.
O knize
Dětství, to jsou hlavně prázdniny, babičky a dědové, ale taky videopůjčovny, tamagoči a Kačeří příběhy – aspoň pro nás děti devadesátek. Každá rodina má své příběhy a tohle jsou zápisky té moji. Jsou to vzpomínky, nad kterými se usmívám a jenom sem tam se nostalgicky dojmu – třeba nad tím, jaký to bylo retro, ty časy, kdy se seznámili naši, a ještě předtím v šedesátkách jejich rodiče. A všechno je to na fotkách! Tahle kniha je napůl moje a napůl skvělé ilustrátorky Elišky Podzimkové. Její ilustrace jsou na každé straně, a proto se ta kniha nečte. Ona se prohlíží, prožívá a nasává všemi smysly.
Související články
Beletrie pro dospělé - recenze
Kniha, kterou by si měly přečíst všechny devadesátkové děti
Beletrie - knižní tipy
Zahrajte si o nostalgický návrat do „devadesátek“
Kdo prožil své dětství, stejně jako Marie Doležalová, v devadesátých letech, dobře si pamatuje tamagoči, mončičáky a pohádky na videokazetách. Ovšem těchto věcí bylo mnohem více a i vy si na ně můžete zavzpomínat.