Aby se dětem dobře usínalo, zpívaly jim od pradávna maminky či babičky ukolébavky. Slovo ukolébavka je odvozeno od kolébat, činnosti, která je v dnešní době už jen jakýmsi archaismem. Stejně tak ukolébavky se takměř ztratily. Nahradil je rozhlasový Hajaja či televizní večerníček. Oba počiny velmi krásné, ale ztrácí se při nich kontakt s osobami dítěti nejbližšími. A proto: Co se k ukolébavkám opět vrátit?
O knize
Tuto knížku a desku, které výjimečným způsobem spojují slovo, obraz a zvuk, si vysnili autoři písniček – skladatel a hudebník Jan Lstibůrek a spisovatel a textař Robin Král. Napsali a v klášteře v Domažlicích natočili deset vlastních ukolébavek. K tichému zpěvu pak pozvali své přátele zpěváky Ewu Farnou, Tomáše Kluse a sestry Míšu, Petru a Lucii Páchovy. Potom poprosili malíře Jaroslava Rónu, aby se do hotových ukolébavek zaposlouchal a tiše je namaloval.
Ukolébavky jsou určeny jak dětem, tak i dospělým. Všem, kteří rádi čtou, prohlížejí si, poslouchají, usínají a spí.
Související články
Reportáže
Aby se dětem dobře usínalo…