V posledních letech se na pultech českých knihkupectví objevuje řada – ať už původních či překladových – publikací dotýkajících se islámského světa. Kniha, která by však přinášela vhled do problematiky náboženských menšin, vyšla teprve nedávno.
O knize
Oblast Blízkého východu, odedávna žhavá půda, stojí dnes v popředí pozornosti ještě více než jindy. Pod vlivem aktuálních bouřlivých událostí probleskují v tisku zprávy o náboženských uskupeních dlouhou dobu koexistujících ve větším či menším souladu s majoritním islámem. Životní praxe i věroučné zásady těchto obcí jsou neodborníkům povětšinou jen velmi málo známy, stejně jako forma soužití s jejich okolím. Přitom jejich poznání a zachycení jejich historického vývoje a osudů zprostředkovávají závažný vhled do myšlenkového i politického vývoje celé oblasti. Přední domácí odborníci na jednotlivá blízkovýchodní náboženství proto spojili své síly v nové monografii mapující marginalizované nábožensko-etnické skupiny Blízkého východu. Čtenář najde v knize kapitoly věnované jezídům, mandejcům, alawitům, drůzúm, šabakům a járesáníům, syrským a arménským křesťanům, maronitům, koptům a álevitům, jakož i zamyšlení nad vývojem v oblasti Blízkého východu za poslední dvě staletí. Texty jsou v naprosté většině založeny na přímém terénním průzkumu a znalostech z první ruky. Svazek je doplněn unikátními fotografiemi pořízenými samotnými autory.
Související články
Reportáže
„Myslím, že je to jedna z nejlepších knih týkajících se migrace“