Co když zlo číhá v každém člověku a čeká na svou příležitost? A pod slovem zlo si představte například činy, které spáchali vysoce postavení nacisté. Autor publikace se rozhodl detailně rozebrat na základě spisů a rozvoje moderních věd, jako je psychiatrie, psychologie atd., povahu čtyř vybraných válečných zločinců. K čemu ve svém výzkumu došel? A má větší vliv psychika, nebo prostředí?
O knize
Pokud může Hyde číhat v Jekyllovi, může číhat v kterémkoli člověku. Kdokoli – každý z nás – se může stát válečným zločincem, pokud k tomu dostane příležitost v podobě série shod okolností… V době, kdy Spojenci soudili nacistické válečné zločince na mezinárodním tribunálu v Norimberku, se američtí odborníci, psychiatr Douglas Kelley a psycholog Gustave Gilbert, pokoušeli proniknout do psychiky nacistických pohlavárů s pomocí obsáhlých rozhovorů, zjišťování IQ a Rorschachových testů osobnosti. Gustave Gilbert se domníval, že zlo v mysli válečných zločinců pramenilo z patologicky zvrácené psychiky. Douglas Kelley naopak považoval nacisty za obyčejné lidi, s jakými se lze běžně setkávat na ulicích a jejichž povahu utvářelo prostředí. Kdo z nich měl pravdu? Autor knihy, psychiatr Joel E. Dimsdale, je přesvědčen, že pravdu měl Kelley i Gilbert. Sám měl příležitost čerpat z odstupu šedesáti let a z výsledků rozvoje moderní psychiatrie, psychologie a neurovědy, a tak se ujal úkolu rozebrat z nového pohledu a podrobně povahu čtyř válečných zločinců: Roberta Leye, Hermanna Göringa, Julia Streichera a Rudolfa Hesse. Rudolf Hess se choval dostatečně bizarně, aby byl podezřelý z vážného duševního onemocnění. V anamnéze Hermanna Göringa nechyběla hospitalizace na psychiatrickém oddělení a závislost na drogách. Julius Streicher se mohl „pochlubit“ četnými policejními záznamy a jeho zvrácenost byla sebedestruktivní. Alkoholismus a poranění mozku vedly u Roberta Leye k těžkým depresím a aberantnímu chování…
Související články
Populárně-naučná - knižní tipy
Má každý svého pana Hyda?