O knize
Nový občanský zákoník zavedl mimo jiné (staro)nový institut svěřenského fondu, který je moderním ekvivalentem různých historických forem svěřenství. Autorka sleduje historii tohoto institutu od původního římského fideikomisu (resp. trustu v anglosaském právním systému) přes tradici jednotlivých rodinných fideikomisů v raně novověkém Českém království a úpravu svěřenství v obecném občanském zákoníku z roku 1811 až po jeho zrušení občanským zákoníkem z roku 1964. Těžiště knihy spočívá v analýze právní úpravy svěřenství v angloamerických zemích, kde je tento institut běžnou a často používanou formou zajištění mezigeneračního přenosu majetku či uchování jeho celistvosti. Autorka si všímá zejména trustu v Civil Code of Quebec z roku 1994, který je přímou předlohou pro úpravu správy cizího majetku a svěřenských fondů v novém občanském zákoníku. Zkušenosti z dosavadního používání tohoto institutu v Quebecu nabízí autorka jako vodítko pro praktické použití nově zaváděného institutu svěřenského fondu a obecněji i správy cizího majetku v naší zemi. Druhé, aktualizované vydání úspěšné monografie obsahuje také výklad daňových souvislostí svěřenského fondu. Po téměř padesátiletém přerušení historické povědomosti o institutu svěřenství u nás tato kniha přispívá k obnovení znalostí o jeho vzniku a vývoji, a tím i k jeho lepšímu pochopení a využití v dnešních podmínkách.