Roman Vehovský se proslavil zejména svou první knihou s názvem Cestou osudu a náhody. Procestoval tolik vzdálených zemí, že mnozí z nás si o nich mohou nechat jen zdát. Málokdo má takovou odvahu, aby se jednoho dne sbalil a vyrazil do světa pouze s batohem na zádech a nejasným cílem své cesty… Roman Vehovský je jedním z mála, který se na cestu osudu a náhody vydal.
O knize
Knihy Romana Vehovského Cestou osudu a náhody nejsou obvyklý cestopis. Od ostatních se liší jak destinací, tak časovým obdobím. V roce 2002 vyrazil autor s báglem na zádech pozemní cestou přes Indii do Austrálie, a jak sám říká, neměl tehdy ani ponětí, že se cesta protáhne na sedm let.První kniha, vydaná v roce 2010, popisovala první tři roky cesty.Tato kniha vypráví o druhé polovině cesty a čtenář v ní autora doprovází na práci v Autrálii či na Novém Zélandě, stejně jako na cestách po Japonsku, Nové Kaledonii, Indii, Thajsku, Nepálu, Srí Lance, Pákistánu a Íránu.
Související články
Rozhovory
Vzpomínky vytvářejí lidé, nikoliv samotná místa…
Populárně-naučná - recenze
Sedm let na cestách…
Cestopisy bývají čteny zejména proto, abychom se z nich dozvěděli něco o místech, jež jejich autoři navštívili, a rozšířili si tím obzory o morálce lidí žijících daleko od nás, o jejich zvycích nebo běžném životě. Jen málo cestopisů je ale o samotných lidech. O lidech, které cestovatel pozná na různých místech, za nejrůznějších, ať už příjemných či méně příjemných situacích.