Jedná se o směs písku, betonu, roztaveného jaderného paliva a dalších materiálů, které dříve tvořily reaktor. Poprvé se sloní noha objevila přibližně půl roku po výbuchu elektrárny. Útvary, jež lze v Černobylu nalézt, jsou i přes snižující se dávku radiace natolik nebezpečné, že stání v jejich blízkosti po dobu 180–300 sekund stačilo k získání smrtelné dávky radiace. Dnes je čas potřebný ke smrtelnému ozáření o poznání delší, ale stále by byl pobyt poblíž smrtelný.
O knize
Kniha druhé poloviny století, ve kterém rozkvetlo salónní levičáctví a civilizační choroby, a také příběh svou lidských osudů, v určitých okamžicích se protínajících a poté na dlouhou dobu vzájemně ztracených, osudů, které už při letmém dotyku jako kulečníkové koule mění směr a po dalších odrazech k sobě opět nacházejí cestu. Kniha do omrzení opakující, že štěstí je nesouměřitelné a relativní a láska může mít podobu skrytou i nehezkou. Kniha o tom, že každému z nás sedí mezi ušima nebo ve vnitřnostech ďábel, který dává životu směr v danou chvíli nevhodný, a přesto se mladí úspěšní setkají s mladými neúspěšnými nad stejnou rozlitou stařeckou polévkou.
Související články
Čtení ke kávě
Sloní noha
Rozhovory
Netrpělivý rodič Stanislav Beran
I když Stanislav Beran vydal letos v květnu už čtvrtou knihu, označení spisovatel se brání. „To slovo mi zavání pohřbem Svatopluka Čecha,“ říká. V rozhovoru si přečtete, jak si představuje své čtenáře, proč je pro něj snazší žánr povídek a proč byste od něj mohli čekat epickou báseň.