Na Výstavišti Praze Holešovicích opět v druhém květnovém víkendu proběhl největší knižní veletrh v Česku, Svět knihy. Tématem 25. ročníku byla Paměť a vzpomínky, hostem Latinská Amerika. Samozřejmě jsme si jej nenechali ujít…

Není časté, aby se v jedné osobě snoubil výtvarný talent s literárním. Porozhlédneme-li se krajinou české knižní tvorby, musíme však konstatovat, že se v ní s takovýmito osobnostmi čas od času a napříč staletími setkat můžeme. A na takovéto setkání nás zve výstava v Galerii Villa Pellé v Praze 6.

Ve znamení čísla patnáct se na jaře uskuteční 15. Velký knižní čtvrtek, který čtenářům přinese 15 pečlivě vybraných knižních titulů různých žánrů, počínaje příběhy romantickými, přes příběhy dobrodružné, humorné po fantazijní, neopomíjeje ani vhledy do historie či současnosti. Některé z nich za přítomnosti autorů byly představeny novinářům minulý týden.

Stejně jako v minulém století, i dnes krásné prostory Werichovy vily hostí umělce s jazykem a literaturou úzce svázané. Nebylo tomu jinak ani před několika dny, kdy se v kouzelném podkroví vily konalo setkání návštěvníků s nově publikovanou pohádkovou knihou a jejími tvůrci.

Stále méně lidí si najde čas číst dlouhé odborné texty, byť by je zajímaly. Proto se před časem nakladatelství Vyšehrad rozhodlo skrze rozhovor, formu, jež širší publikum neodradí, umožnit čtenáři vhlédnout do myšlenkového světa osobností, které jsou schopny odborné práce napsat. K těmto osobnostem se řadí i respondent posledního knižního počinu edice Rozhovory.

V poslední době se setkáváme s pobuřujícími přístupy k novinářské práci a k novinářům samotným. Někdo by je postřílel kalašnikovem, jiný nejraději zavřel do klece k hyenám. Bohudíky však převažují ti, kteří si jejich zodpovědné a mnohdy nebezpečné práce váží. Proč mít jejich profesi v úctě? To nám prozradí nově vydaný titul.

V našich literárních luzích a hájích každoročně probíhá celá řada soutěží pro začínající a dosud neobjevené autory. Jen málo z takových akcí se ale může pochlubit tím, že na konci hodnotícího cyklu spatří světlo světa i nová kniha. Tovaryši kalamáře jsou i v tomto ohledu příkladem pro ostatní.

V jubilejním roce 100 let od založení Československa se na tržním trhu objevuje řada publikací věnovaná tomuto tématu, a to ať beletristických, popularizačních či odborných. K poslední kategorii se řadí dílo, které nejen hovoří o vzniku samotném, ale vřazuje jej do kontextu dějinných událostí spjatých s první světovou válkou a bezprostředně po ní a také do kontextu utváření nové podoby poválečné Evropy.

„Je 26. září 1928, půl jedenácté dopoledne. Jsme v zámeckém parku ve slovenských Topolčiankách, v jednom ze sídel prezidenta Československé republiky.“ Toto je čas a místo, ve kterém se odehrává film Jakuba Červenky Hovory s TGM. Do tohoto času i místa je také možné vstoupit prostřednictvím psané litery.

Tragická událost – protržená přehrada na řece Bílá Desná v roce 1916 –, události smutné i humorné, autobiografické či smyšlené v kontextu historických událostí nedávných i ne zcela dávných, to vše tvoří osu nové knihy Zdeňka Svěráka.