Čím jsem starší, tím patrněji si uvědomuji, jak čas splašeně letí kupředu. Člověk se ani nenaděje, a už mu na dveře klepe další rok. Sotva ze skříně vyhrabe palčáky, venku je přes třicet stupňů, a tedy ideální čas poohlédnout se po nafukovacím lehátku.

Uplynul takřka měsíc od prvního recenzního okénka, a tak jsem tu s dalším přehledem knih (a audioknih), které neunikly mojí pozornosti. Můžete posoudit, zda tituly stojí za to, abyste jim také věnovali svůj čas.

Dříve byla polévka neodmyslitelnou součástí poledního menu a naše babičky tvrdily, že polévka je grunt. Dnes ji řada z nás raději vynechává, i když se jedná o výživný a zdravý pokrm, kterým můžete dokonce plnohodnotně nahradit hlavní chod.

Čas letí jako voda a únor už klepe na dveře. Abyste si i v příštích dnech mohli zajít někam za literaturou, máme tu pro vás další tipy na literární akce. V Praze se bude například křtít kniha Slavíci, mořské víly a bolavé zuby. 

Máte rádi knihy, které vás překvapí, vylekají nebo budou napínat k prasknutí? V tom případě vás naše dnešní tipy, přinášející zajímavé thrillery a detektivky, určitě zaujmou.

Ráda bych se s vámi v této občasné rubrice podělila o své postřehy o knihách, které jsem četla či poslouchala a neměla čas napsat plnohodnotnou recenzi. Čeká vás pokaždé pár postřehů, které vás možná přimějí udělat si svůj vlastní obrázek…

Vánoce už jsou sice za námi, ale to nám jistě nezabrání posadit se k plápolajícímu krbu s nenáročnou knihou v ruce. Čtveřice románů pro ženy, které si dnes představíme, je určena přesně pro takové chvíle.

Po oddechu během vánočních svátků a novoročním veselí je čas dopřát si dávku pořádného napětí! Začtěte se do pětice nejnovějších titulů, v nichž o záhadná zmizení, komplikované vztahy, podivné vraždy a zákeřné intriky rozhodně není nouze.

Michael Třeštík baví svým pověstným ostrovtipem okořeněným dávkou sebeironie více než patnáct a půl tisíce sledujících na Facebooku. Pokud neholdujete sociálním sítím, nemusíte zoufat – v listopadu výběr jeho nejvtipnějších textů vyšel i knižně.

Kdo prožil své dětství, stejně jako Marie Doležalová, v devadesátých letech, dobře si pamatuje tamagoči, mončičáky a pohádky na videokazetách. Ovšem těchto věcí bylo mnohem více a i vy si na ně můžete zavzpomínat.